All posts by netme

Pixabay_skládka ilustrační

Změny v odpadovém hospodářství nám mohou koupit čas na řešení klimatické krize, píší vědci v Science

Ačkoliv se v souvislosti s klimatickou krizí a vypouštěním emisí mluví nejčastěji o průmyslu, dopravě a energetice, jeden sektor byl trochu opomíjen: komunální odpad. Mezinárodní vědecký tým v časopise Science upozornil, že změny v odpadovém hospodářství by mohly dokonce dočasně zpomalit oteplování planety, a tím lidstvu „koupit“ čas na řešení klimatické krize. Na výzkumu se podílela i vědkyně Yee Van Fan z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

„Proč se zaměřujeme na nakládání s odpady? V porovnání s energetikou a dopravou nejsou hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. Ale zejména organický odpad produkuje poměrně hodně metanu. Metan má ve srovnání s oxidem uhličitým 84krát vyšší potenciál oteplování než CO2. Dokonce i po sto letech má stále 28krát vyšší potenciál oteplování,“ zdůrazňuje spoluautorka studie Yee Van Fan z Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost (SPIL) VUT v Brně.

Pokud se lidstvu podle studie podaří udržet emise metanu na konstantní úrovni, bude stagnovat i jimi způsobené oteplování. Naopak, i když budou emise CO2 stále stejné, efekt oteplování se bude v jejich důsledku zvyšovat. „Pokud se nám však podaří emise metanu snížit, ve skutečnosti nám to může přinést ochlazovací efekt. Právě proto se zaměřujeme na snižování emisí metanu; jde o krátkodobé řešení, které nám může získat čas na řešení emisí CO2 a klimatické krize,“ dodává Fan.

Yee Van Fan_foto Jiří Salik SlámaVědkyně Yee Van Fan (photo: Jiří Salik Sláma)

Článek publikovaný v časopise Science je výsledkem spolupráce vědců z Malajsie, Jižní Koreje a České republiky. Multidisciplinární charakter tématu si vyžádal odborníky s různým vzděláním: environmentalisty, matematiky i ekonomy. Předpovědi modelu vycházejí z historických údajů a zohledňují 43 zemí, které jsou ve skutečnosti zodpovědné za 86 % celosvětové produkce komunálního odpadu (v roce 2016). Kromě čtyřstránkového článku poskytli výzkumníci přibližně 40 stran doplňujících materiálů. Článek, zdůrazňující naléhavost situace v oblasti nakládání s odpady, je první studií svého druhu a byl vybrán na titulní stranu časopisu Science vydaného 17. listopadu letošního roku.

Článek v časopise Science je přístupný na webu zde.

Výzkumníci propojili výpočty studie se dvěma klimatickými cíli: Pařížskou dohodou, cílící na oteplení pod 1,5 °C respektive 2 °C oproti předindustriální éře, a s podmínkami globálního závazku na snížení emisí metanu o 30 % v roce 2050. Výsledky studie jsou zároveň nadějné i varovné: kombinací správných opatření v oblasti nakládání s odpady má lidstvo šanci snížit emise metanu natolik, aby dočasně zvrátilo trend globálního oteplování. Zároveň se jedná o velké změny, které je třeba provést velmi rychle (podle studie nejpozději mezi lety 2033 a 2041), což je obrovská výzva.

Autoři se pokusili předpovědět trend produkce komunálního odpadu podle různých scénářů, např. na základě růstu počtu obyvatel a HDP. S tím spojili prognózu emisí skleníkových plynů v pěti scénářích. „Pokud nezavedeme žádné změny, tedy se budeme řídit současnými strategiemi zpracování odpadu, můžete vidět, že kolem roku 2045 překročíme cíl 2 °C,“ říká Fan.

Studie navrhuje několik strategií boje proti emisím metanu produkovaným komunálním odpadem: fermentace organických látek, snižování množství odpadu na polovinu, kompostování organických látek a modernizaci skládek. „Důležité budou změny v chování: jak změníme svůj životní styl, abychom snížili produkci odpadu. Dalším aspektem jsou technologie, musíme změnit nakládání s odpady z lineární ekonomiky na oběhové hospodářství,“ zdůrazňuje Fan.

Banner-604x270

Zkušebna tepelných výměníků

Základem zařízení je zkušební komora, která má rozměry 4x4x3 m a byla zhotovena důsledně v souladu s českou technickou normou ČSN EN 442-2 „Otopná tělesa: zkoušky a jejich vyhodnocování“, která je českou verzí evropské normy EN 442-2:1996. Celé zařízení je konstruováno tak, aby v plné míře vyhovovalo citované normě a umožňovalo tak měření tepelných výkonů topných těles v souladu s platnou legislativou.

Provoz zkušební komory je zajištěn složitou soustavou tepelného čerpadla, zásobníků tepla a chladu, elektrického kotle, vzduchotechniky a rozvodů do stěn, podlah a stropu komory. Pomocí těchto součástí a speciálního počítačového programu je možno, v podstatě v automatickém provozním režimu, měřit a průběžně vyhodnocovat výkon topného či chladícího tělesa umístěného ve zkušebním okruhu komory.

Více o laboratoři

Banner-604x270

Výroba dutých polymerních vláken

V rámci projektu NETME byly vybudována unikátní poloprovozní linka sestávající s laboratorního extruderu 18 mm s délkou 26D doplněného čerpadlem taveniny, obojí provozuschopné do teplot 400 °C, chladící sekcí s nuceným prouděním vzduchu, dloužící a odtahovací stolicí vybavenou optickým měřícím zařízením a navíjecí jednotkou. Linka je určena na výrobu dutých vláken z termoplastických polymerů, která se přednostně používají pro konstrukci teplosměnných ploch tepelných výměníků. Vlákna jsou vyráběna v rozměrech OD 0,5 – 1,5 mm s tloušťkou stěny 0,05 – 0,2 mm. Mezi zpracovávané polymery patří polyolefiny (HDPE, PP), polyamidy (PA11, PA12, PA 612, PA66), polyestery (PC, PET), fluorované polymery (PVDF, ETFE) a HT polymery (PPA, PPS, PAI, PEEK, PSU). S ohledem na typ zpracovávaného polymeru je technologie různě modifikovatelná pro dosažení požadované kvality.

Více o laboratoři

Minolta DSC

Laboratoř termofyzikálních vlastností

V rámci projektu NETME získala divize energetiky, procesů a ekologie unikátní zařízení na měření termofyzikálních vlastností od pokojových teplot až do 1300 °C v ochranné atmosféře. Zařízení je určeno pro měření teplotní vodivosti a objemové tepelné kapacity tuhých materiálů o průměru 12,7 mm a tloušťce 1,5–3 mm. Měření probíhá v keramické peci, a to buď za vysokého vakua až do teplot 400 °C nebo v ochranné atmosféře až do teploty 1300 °C. Při měření se používá výkonný pulzní laser a extrémně citlivý infračervený senzor, který je chlazený tekutým dusíkem. Výsledkem měření je pak teplotní vodivost a objemová tepelná kapacita závislá na teplotě. Z těchto hodnot je možné snadno dopočítat tepelnou vodivost materiálu. Tyto materiálové vlastnosti jsou využívány pro počítačové simulace například v automobilovém a metalurgickém průmyslu, kde se kovy a další materiály zpracovávají a používají za zvýšených nebo velmi vysokých teplot.

Více o laboratoři

Banner-604x270

Laboratoř separačních procesů

Moderní vybavení, kterým je laboratoř vybavena, umožňuje provádět výzkum na poli sypkých materiálů a suspenzí. Přístrojové vybavení umožňuje efektivní roztřídění sypkých materiálů na jednotlivé velikostní frakce, homogenizace suspenzí a optické pozorování transparentních materiálů z pohledu přítomných krystalových struktur. V laboratoři jsme taktéž schopni zjistit rozložení a četnost velikostních frakcí sypkých materiálů i suspenzí po mechanických operacích jako jsou např. při drcení či mletí. V neposlední řadě jsme schopni experimentálně stanovit velikost pórů a permeabilitu (průchodnost) ve vzorcích, které obsahují otevřené póry. To je vhodné především k posouzení filtračních schopností různorodých filtračních keramických, kovových i plastových materiálů.

Laboratoř separačních procesů disponuje tímto přístrojovým vybavením:

Planetární vakuový mixer Thinky ARV-310 využívá kombinaci vakua a současné rotace nádoby a protisměrného otáčení při míchání kapalin, past, prášků či směsí vysoko a nízko viskózních kapalin. Dále je možné použít toto zařízení pro míchání lepidel, nanočástic, sepciálních kovových plniv, či pro přípravu léků. Kombinací sníženého tlaku a protisměrné rotace nádoby a držáku dochází k účinnému odstranění vzduchových bublin i submicronové velikosti. Může tak provádět i odvzdušnění vysoce viskózních materiálů, které je jinak velmi obtížné. Čas míchání je kratší oproti běžným nevakuovým mixérům. Při zpracování nemůže dojít k vytečení materiálu z nádoby i když není uzavřená díky odstředivé síle, která při rotaci materiál stlačuje. Nemusí se tudíž na míchání dávat pozor, vše je nastaveno, čas míchání i úroveň vakua, na konci operace dojde k automatickémů vypnutí. Maximální hmotnost míchaného materiálu je 310 g, standardní nádoby na míchání jsou o objemu 300 cm3.

Porozimetr 3Gz separačních procesů je vhodný pro analýzu plynové permeability a velikosti pórů vzorků. Porozimetr se skládá ze dvou částí, z kontrolního modulu a držáku pro vzorky. Pro měření distribuce velikosti pórů vzorku se používá technika vytlačování kapaliny s nízkým povrchovým napětím (Quantachrome POROFIL). Nejprve je sledován tlak a tok plynu přes vlhký vzorek a následně je proměřován vzorek bez obsahu kapaliny v pórech. Porovnáním tzv. mokré a suché analýzy je možné spočítat distribuci velikosti pórů. Velikost pórů je možné měřit v rozsahu od 500 po 0,05 mikrometrů. Plynová permeabilita se měří aplikací jednoho nebo více nastavených tlaků přes suchý vzorek.

Sítovačka se vzduchovým prosevem ALPINE e200 LS je vhodné pro analýzu jakýchkoliv suchých partikulárních materiálů s velikostí vzorku 0,3 až 100 g. Zařízení splňuje normu DIN EN 9001. Materiál je uváděn do pohybu pouze vzduchem a není tudíž nijak ovlivňována jakákoliv z jeho kvalit. Částice jsou prostřednictvím vzduchové čepele otáčejícího se ramena (18 rpm) vyfouknuty směrem vzhůru k víku kde by impaktem měly být rozbity případné aglomeráty a následně jsou nasávány (podtlakem 1500 – 5500 Pa dle nastavení) skrze uvolněná oka síta. K dispozici jsou analytická síta normy DIN ISO 3310-1 s velikostí ok 20, 45, 63, 90, 125, 200, 500, 1000, 1500 a 2000 µm. Součástí sestavy jsou krom pohonného průmyslového vysavače typu L především laboratorní váha Sartorius TE 802 a vysokovýkonný cyklon GAZ 120 pro téměř úplný zisk podsítné frakce bez jakéhokoliv znečištění.

Optický mikroskop Olympus BX 41 měří prošlé světlo skrz vzorek, tzn., že tento typ mikroskopu je vhodný zejména pro průsvitné nekompaktní vzorky, tj. především zrnité materiály a prášky, např. cement apod. Je vhodný především pro charakterizaci morfologie částic zrnitého materiálu. Pozorování může být prováděno v širokém rozsahu zvětšení od 1,25-násobného do 100‑násobného aniž by musel být vyměněn kondenzátor. Je vybaven stolkem s přesným ovládáním posuvu v horizontálním směru (v osách X a Y), čímž umožňuje rychlé a přesné zachycení požadované části vzorku.

Malvern Mastersizer 2000 pro měření velikosti částic pomocí metody laserové difrakce. Velikost částic je důležitým faktorem pro pochopení vlastností a chování různých druhů materiálů. Měření může být vedeno dvěma způsoby, tzv. mokrou cestou, kdy je měřený vzorek vpraven do roztoku, který je dále proháněn přes měřící celu anebo tzv. suchou cestou, kdy je měřený vzorek vpraven na lodičku, ze které je sypán do systému a dále unášen do měřící cely. Správnost měření je ovlivněna několika faktory. Prvním faktorem je, že metoda laserové difrakce předpokládá ideální kulovitý tvar částice a výslednou distribuci poté přepočítává na objem. Znamená to, že pokud je mezi malými částicemi jedna velká, distribuční křivka se posune směrem k velkým částicím. Výsledek je tedy zkreslený. Druhým faktorem je optimální nastavení metody měření tzv. SOP (standard operating procedure). Optická jednotka je schopna měřit velikost částic v rozsahu 0,02 až 2000 mikrometrů. Princip měření je založen na Mie rozptylu.

Více o laboratoři

Banner-604x270

Laboratoř chlazení a tepelného zpracování

Laboratoř je schopna navrhnout chladicí systémy pro válcovny ocelí i neželezných kovů, pro sekundární chlazení při kontinuálním lití, pro chlazení pracovních válců, pro hydraulické odstraňování okují a pro tepelné zpracování. Konstrukce je optimalizována použitím laboratorních zkušebních stolic, kde se měří intenzity chlazení. Numerický model válcovací stolice může předpovídat konečné teploty pro různé varianty chlazení.

Experimentální zařízení s horizontálním lineárním pohybem bylo vyvinuto pro simulaci chladicích sekcí v reálném provozu. Umožňuje experimentální studium vodního chlazení pomocí sprejů pro různé typy a konfigurace trysek, tlaky a teploty chladicí kapaliny (20-80 °C). Umožňuje horní, spodní a boční chlazení vzorků. Délka posuvu je 7 m a maximální rychlost je 10 m/s. Intenzita chlazení popsaná pomocí rozložení součinitele přestupu tepla je získána z experimentů a použita k vytvoření numerického modelu teplotního pole v ochlazovaném materiálu.

Experimentální zařízení s vertikálním lineárním pohybem bylo vyvinuto pro simulaci chlazení tenkých plechů v kontinuálních žíhacích linkách. Délka posuvu je 2,8 m a maximální rychlost je 5 m/s.

Pro studium chlazení pracovního válce byly vyvinuty dva experimentální válce. Větší válec má průměr 650 mm a je vybaven 8 teplotními čidly s roztečí 50 mm. Menší válec má průměr 350 mm a je vybaven 6 teplotními čidly s roztečí 80 mm. Maximální rychlost rotace válce je 10 m/s.

Experimentální zařízení pro studium sekundárního chlazení při kontinuálním lití simuluje reálný pohyb sochoru v sekundárním chlazení za pomoci relativního pohybu mezi zkušebním vzorkem a tryskou. Zkušební vzorek je vyroben z austenitické oceli o rozměrech až 600x320x25 mm a je osazen sadou termočlánků. Teplota ohřevu vzorku je 1250 °C. Maximální rychlost pohybu je 8 m/min.

Pro studium dopadové stopy vodního paprsku bylo postaveno experimentální zařízení pro měření rozložení tlaku dopadající vody. Je možné použít dva typy senzorů: zapuštěné v desce a volné v prostoru. Lze použít různé velikosti senzorů od 0,2 mm do 12 mm. Skenovací plocha je 650×1500 mm.

Laboratoř je vybavena několika vodními čerpadly, z nichž velké dokáže dodávat až 45 l/s při tlaku 1 MPa a maximální dosažitelný tlak je 1,8 MPa. Vysokotlaké čerpadlo dokáže dodat až 2 l/s při tlaku 40 MPa.

Pro ohřev vzorků jsou k dispozici různé elektrické pece. Největší pec je pro ohřev vzorků do rozměrů 950x540x390 mm a do 1300 °C.

Více o laboratoři

IMG_20230130_153539

Zástupci bulharských univerzit navštívili Netme

Trojice zástupců univerzit z Gabrova a Sofie navštívila v pondělí 30. ledna Fakultu strojního inženýrství. Na fakultě je přivítal a laboratořemi Netme Centre provedl proděkan Vítězslav Máša.

Na FSI zavítali rektor Technical University of Gabrovo Iliya Zhelezarov, rektor Technical University of Sofia Ivan Kralov a děkan Fakulty průmyslových technologií téže univerzity Georgi Todorov.

Jejich návštěva byla součástí výjezdu na VUT, kde nejprve jednali s rektorem univerzity Ladislavem Janíčkem a následně si v doprovodu zástupce ředitele CEITEC VUT Pavla Krečmera prohlédli také Středoevropský technologický institut.

Na strojní fakultě měli hosté možnost navštívit hned několik laboratoří v Netme Centre, například laboratoř Odboru reverzního inženýrství a aditivních technologií, kde se provádí kovový 3D tisk metodou Selective Laser Melting, další laboratoř 3D tisku s robotem Kukou a Laboratoř energeticky náročných procesů.

IMG_20230130_151714

IMG_20230130_152312 IMG_20230130_152713IMG_20230130_154310

 

 

Projektová práce

Projekt ReMaP bilancuje v Technickém týdeníku

Čeští a rakouští vědci spojili síly při zpracování hořčíkových slitin pro 3D tisk odlehčených dílů i biomedicínských implantátů. Využili k tomu technologie Wire Arc Additive Manufacturing (WAAM) a Laser Powder Bed Fusion (LPBF). Nově vyvinuté slitiny dosahují lepších vlastností než momentálně známé komerční produkty a vědci věří, že v budoucnu mohou být také cenově konkurenceschopné.

Tak by se dal v kostce shrnout projekt ReMaP, který skončil na konci roku 2022. Co se povedlo a jaké jsou další výzvy v oblasti zpracování hořčíkových slitin aditivními technologiemi popisuje článek v Technickém týdeníku.

2023_01_24_Technický týdeník

 

Profesor Jiří Klemeš_foto Igor Šefr_VUT

Zemřel profesor Jiří Jaromír Klemeš

Odešel profesor Jiří Jaromír Klemeš. Významný vědec s bohatou zahraniční zkušeností se v závěru kariéry vrátil na svoji českou alma mater, aby v centru NETME založil a vedl tým Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost (zkráceně SPIL).

Jiří Jaromír Klemeš se narodil v roce 1945 v Brně. Vystudoval strojní a chemické inženýrství na Vysokém učení technickém, kde získal roku 1977 doktorát. Desítky let pak strávil v zahraničí, mimo jiné na univerzitách ve Velké Británii, Polsku, Maďarsku nebo v Číně. V roce 2017 se vrátil do rodného Brna, kde se mu v rámci centra NETME podařilo vybudovat mezinárodně uznávaný výzkumný tým, jež pomocí aplikovatelných poznatků přispívá k větší efektivitě procesního a energetického průmyslu, zejména k minimalizaci tzv. skleníkové, dusíkové, energetické a vodní stopy. I díky mezinárodnímu renomé profesora Klemeše se týmu SPIL dařilo spolupracovat s významnými pracovišti v zahraničí. Velké mezinárodní oblibě se těšila také stejnojmenná odborná konference, kterou Klemeš v Brně se svým týmem pořádal.

Uznávaný výzkumník patřil mezi nejcitovanější vědce světa. V prestižním žebříčku Highly Cited Researchers, kam společnost Clarivate každoročně zařazuje jedno procento nejcitovanějších vědců na světě, se umístil hned třikrát, a to v letech 2018, 2020 a 2022. Jeho práce byla oceněna mnoha čestnými profesurami a doktoráty, mimo jiné Univerzitou v Mariboru, Univerzitou Pannonia, maďarskou Katolickou univerzitou Petra Pázmánye či Technologickou univerzitou v Malajsii.

U příležitosti ocenění Highly Cited Researchers 2022 vyšel s profesorem Klemešem rozhovor, který si můžete přečíst zde.

 

5

Workshop s průmyslovými partnery

Dosažené výsledky projektu ReMaP byly 14. prosince prezentovány zástupcům průmyslových partnerů a výzkumných institucí formou online workshopu. Workshopu se zúčastnilo 26 účastníků ze 4 zemí.

V rámci workshopu zazněly základní informace o projektu ReMaP a stručný přehled aditivní výroby hořčíkových slitin. Dále navázala prezentace výsledků aditivní výroby WAAM nových hořčíkových slitin a jejich vlastností, prezentace problematiky atomizace hořčíkových slitin, prezentace výsledků aditivní výroby LPBF hořčíkových slitin a jejich vlastností a prezentace nedestruktivního testování hořčíkových vzorků pomocí počítačové tomografie. Samozřejmou součástí akce byl i prostor pro otázky a diskusi s účastníky workshopu.

Více o projektu ReMaP zde.interreg_Rakousko_Ceska_Republika_RGB

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika pro programové období 2014-2020.

4

Den otevřených dveří FSI zavedl uchazeče do laboratoří

V rámci tradičního Dne otevřených dveří na FSI, který se konal 2. prosince, se studentům a uchazečům o studium představily fakultní ústavy formou stánků i prohlídky laboratoří.

Mimo jiné byly studentům a studentkám představeny laboratoře, ve kterých probíhají výzkumné aktivity projektu ReMaP. Studenti se mohli seznámit a 3D tiskárnou SLM 280HL, na které jsou testovány hořčíkové prášky, a také s atomizérem AtoLab + na kterém probíhají experimenty s atomizací hořčíkového drátu.

Více o projektu ReMaP zde.interreg_Rakousko_Ceska_Republika_RGB

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika pro programové období 2014-2020.

Jiří Klemeš_náhled_foto Igor šefr (2)

Jiří Klemeš ze strojní fakulty VUT patří mezi procento nejcitovanějších vědců světa

Profesor Jiří Klemeš, který působí na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, patří mezi jedno procento nejcitovanějších vědců na světě. Prestižní žebříček Highly Cited Researchers pro rok 2022 dnes zveřejnila společnost Clarivate. Mezi téměř sedmi tisíci jmény ze sedmi desítek zemí je na seznamu spolu s Klemešem dalších devět českých výzkumníků. Profesor Klemeš se v žebříčku objevil už potřetí, poprvé v roce 2018 a následně v roce 2020.

Profesor Jiří Jaromír Klemeš má bohaté zahraniční zkušenosti, léta strávil na univerzitách ve Velké Británii, v Maďarsku nebo v Číně. Uznávaný vědec se vrátil na svoji českou alma mater v roce 2017, aby zde vedl tým Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost (zkráceně SPIL). Výzkum zaměřený na trvalou udržitelnost probíhá na strojní fakultě VUT ve vědeckém centru NETME.

Podle Klemeše je základem úspěšného výzkumu multidisciplinarita. I proto postavil svůj tým tak, aby pokrýval široké spektrum oborů. „Ať děláte cokoliv, vždy musíte brát v potaz energii, vodu, emise, odpady a vliv na společnost. I proto máme v týmu také odborníky zaměřené na geografii nebo historii. Výjimečný vědecký článek pak poskytuje určitý přesah a je zajímavý jak pro širokou vědeckou komunitu, tak i pro společnost,“ říká Klemeš.

Jedním z úspěšných odborných textů, které zaujaly i světovou veřejnost, byl článek o dopadech pandemie covid-19 na životní prostředí. „Uvědomil jsem si, jak obrovské množství jednorázových plastů a odpadů souvisí se zdravotnictvím. A pandemií tato zátěž ještě narostla. S kolegy jsme spočítali, jaký dopad měla pandemie na naše nakládání s odpady, a navrhli jsme šest možných směrů výzkumu, jejichž cílem je zmírnit potenciální dopady covidu na tuto oblast,“ vysvětluje Klemeš.

Jít až k jádru problému

Typickým rysem týmu SPIL je snaha o co nejširší pohled, který často přináší překvapivé odpovědi. „Například CO2 je samozřejmě velký problém, o kterém se hodně mluví. Ale pokud se na něj podíváme z globálního pohledu, vidíme, že pouze snižování produkce emisí v průmyslu nebo dopravě není řešením. Kolem roku 2080 má na Zemi žít podle predikcí 10,5 miliardy lidí. Každý člověk dýchá, musí jíst, bydlet, bude chtít nějaký životní standard. Pokud si naše malá země v srdci Evropy sníží emise, určitě pomůže a má to význam. Ale jádro problému leží někde jinde,“ říká Klemeš.

Jeho tým sleduje i trend vylidňování venkova a stěhování obyvatelstva do měst. „V současnosti žije ve městech více než polovina obyvatel planety. Pro města není hlavní problém CO2, to je spíš problém globální, ve městech je mnohem palčivější otázkou znečištění, například oxidy dusíku nebo mikro a nanočásticemi, které každoročně zabíjí miliony lidí. A s tím nám elektromobilita nepomůže. Obrovské množství těchto nanočástic produkují pneumatiky aut, a je jedno, jestli jsou na elektromobilu nebo autech se spalovacím motorem,“ vysvětluje Klemeš. I proto se jeho tým nyní zabývá otázkou takzvaných chytrých měst, která by měla tyto problémy brát v potaz. Nové ekologičtější technologie podle Klemeše mají smysl, ale je potřeba nepropadnout dojmu, že vše nové je zcela bezproblémové či bezemisní.

I díky mezinárodnímu renomé profesora Klemeše získala velkou pozornost také odborná konference SPIL, kterou jeho tým už 6. rokem pořádá a která shodou okolností probíhá v Brně právě v těchto dnech. „Letos máme 324 autorů příspěvků  z 29 zemí a velice prestižních pracovišť. Na místě byla jen část účastníků, konkrétně 55, dalších 132 se připojilo vzdáleně, konference je tedy opět hybridní, což se nám osvědčilo už během pandemie. Vidím v tom velkou budoucnost pro celou mezinárodní vědeckou komunitu, protože někdy opravdu nedává smysl letět přes půl planety na jeden dva dny a zase zpět,“ věří Klemeš.

Žebříček vedou Spojené státy

Společnost Clarivate vydává žebříček nejcitovanějších vědců každoročně. Letos se v něm objevilo 6 938 jmen výzkumníků z celého světa. Analytici vybírají z databáze Web of Science 1 % nejcitovanějších vědeckých článků v jednotlivých oborech za posledních deset let. Právě horní procento nejcitovanějších prací lze podle autorů žebříčku interpretovat jako známku toho, že daný vědecký příspěvek má mimořádný vliv.

V mezinárodním srovnání byly zdaleka nejúspěšnější Spojené státy americké, z celého seznamu zde působí 2 764  vědců (tedy 38,3  % oceněných). Na druhém místě se s 1169 výzkumníky (16,2 % oceněných) umístila Čína. Mezi institucemi má na seznamu nejvíce vědců Harvardova univerzita z USA. V žebříčku pro rok 2022 najdeme také deset výzkumníků, kteří náleží k české výzkumné instituci.

Celkové výsledky Highly Cited Researchers 2022 jsou dostupné zde.

airplane-566257_1920

Strojní fakulta VUT spojí síly se špičkovými univerzitami v zahraničí. Chtějí zefektivnit leteckou dopravu

Technická univerzita Delft, Technická univerzita Vídeň a londýnská Imperial College. Tři prestižní zahraničí univerzity jsou partnery projektu, jehož řízení se ujme Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně. Cílem projektu BAANG je zvýšit vědeckou excelenci brněnské techniky, a to spoluprací na výzkumu v oblasti takzvaného chytrého letectví, které má zefektivnit leteckou dopravu a tím šetřit náklady i životní prostředí.

Letectví je jedním z hlavních ekonomických a sociálních motorů globálního rozvoje. Světové letecké společnosti každoročně přepraví miliardy cestujících, letecká doprava je klíčovou součástí mezinárodního obchodu. Navzdory těmto nesporným přínosům se odvětví potýká i s řadou problémů, mezi které patří negativní dopady na životní prostředí, zejména podíl na vypouštění emisí oxidu uhličitého do atmosféry.

Příroda je zatím chytřejší než člověk. Ptáci umí při svém letu přirozeně pracovat s aerodynamikou a změnou tvaru křídel. Další inspirací je jejich kostra, díky které mají lehké tělo a mohou létat efektivně. Obojí chtějí výzkumníci využít pro křídla letadel, na která se společný výzkum zaměří. „Cílem je inovovat konstrukci křídla tak, aby bylo lehčí a lépe využívalo aerodynamiku. Podaří-li se snížit aerodynamický odpor křídla a hmotnost konstrukce, dojde ke snížení spotřeby paliva a tedy i snížení nákladů a emisí skleníkových plynů,“ vysvětluje výzkumník Jan Navrátil z Leteckého ústavu FSI.

Zahajovací setkání projektu BAANG na rektorátu VUT v Brně_foto FSI VUT v Brně

Vedle mezinárodní spolupráce se očekává i spolupráce napříč obory. Do výzkumu se zapojí odborníci na letectví, mechatroniku, mechaniku materiálů a aditivní technologie. Vědci plánují také využití inteligentních materiálů. Šest studentů doktorského studia a tři asistenti dostanou šanci nastartovat svoji vědeckou kariéru půlroční stáží na jedné ze zmíněných prestižních univerzit.

Věda však tvoří jen část náplně projektu. Jeho neméně významnou položkou je navazování zahraničních kontaktů a zejména možnost učit se od nejlepších. „TU Delft je jednou z mála institucí na světě, která se zabývá všemi environmentálními aspekty letectví. Londýnská Imperial College je řazena mezi deset nejlepších univerzit na světě, TU Wien se řadí do první dvoustovky. Pro porovnání: naše Vysoké učení technické se pohybuje mezi sedmistou a sedmistou padesátou příčkou. Věříme, že se můžeme od kolegů hodně naučit,“ říká Michal Kotoul z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky, který stojí v čele celého projektu.

Projekt BAANG potrvá tři roky a financuje jej Evropská unie v rámci programu Horizon Europe. Celkem bylo v dané výzvě podáno 388 projektů. Za ČR soutěžilo 38 projektů, devět projektů bylo vybráno k financování. Na VUT se jedná o druhý projekt, který ve výzvě Twinning uspěl.

EU

Projekt je financován Evropskou unií v rámci programu Horizont Evropa, reg. č. 101079091

 

3

Prezentace výsledků atomizace

Výsledky atomizace hořčíkové slitiny byly prezentovány na workshopu Reliability and Design of Additively Manufactured Materials v srbském Bělehradě ve dnech 4. – 6. října.

Ph.D. student Jan Jaroš prezentoval problematiku a výsledky ultrazvukové atomizace hořčíkových slitin. Příspěvek s názvem Ultrasonic atomization of magnesium alloy AZ61 based on the TIG melting method popisuje experimenty realizované v rámci projektu ReMaP. Příprava práškového materiálu atomizací z drátového polotovaru je jedním z kroků ve zpracovatelském řetězci aditivní výroby kustomizovaných hořčíkových slitin pomocí LPBF procesu.

Více o projektu ReMaP zde.interreg_Rakousko_Ceska_Republika_RGB

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika pro programové období 2014-2020.

2

Tým projektu se setkal na VUT v Brně

Ve dnech 4. až 5. října se tým setkal k prodiskutování aktuálního stavu projektu, meeting tentokrát hostilo VUT v Brně.

Hlavní náplní setkání byl monitoring průběžného dosahování očekávaných výsledků a diskuse nad problematickými aspekty včetně návrhu jejich řešení. Meeting zahrnoval i prohlídku laboratoří LPBF technologie (Laser Powder Bed Fusion) a ultrazvukové atomizace včetně experimentů ultrazvukové atomizace vyvíjené slitiny AX11.

2a 2b

Více o projektu ReMaP zde.interreg_Rakousko_Ceska_Republika_RGB

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika pro programové období 2014-2020.

paper-3213924_640

Zlepšit se znamená vystoupit ze své komfortní zóny. A to i ve vědě

Pracovat na sobě mimo jiné znamená vstupovat do situací, které pro nás nejsou příjemné. Třeba když se introvertní výzkumník rozhodne dělat networking opravdu poctivě. O bourání „slonovinových věží“, ve kterých se často věda dělá, jsme si povídali s Pavlem Škrabánkem z Ústavu automatizace a informatiky FSI.

„Chci dělat vědu, která mě baví. Svoboda zvolit si své téma jde ale ruku v ruce s financováním výzkumu. A dobré projekty se nejlépe dělají se špičkovými mezinárodními partnery,“ popisuje Škrabánek své úvahy, které ho loni v létě zavedly na workshop projektu iNETME vedený lektorkou a koučkou Petrou Svobodníkovou (psali jsme o něm zde).

Povídáme si v kanceláři Pavla Škrabánka na ústavu automatizace. Vedle monitoru počítače mu visí pavučinový diagram, který si vytvořil právě na zmíněném workshopu. „Ve skupinách jsme se snažili identifikovat oblasti, které pro tvorbu mezinárodního vědeckého projektu považujeme za nejdůležitější. U osmi zásadních bodů jsme si pak na stupnici určovali, v jaké fázi jsme a kam se chceme posunout. Mně osobně to pomohlo si uvědomit, jak je důležité, aby se o člověku vědělo, aby uměl prezentovat, co dělá, aby znal i mezinárodní vědeckou komunitu,“ vzpomíná Škrabánek na své předsevzetí z loňského června.

Za rok se mu prý povedlo se v této oblasti výrazně zlepšit. Velký skok vpřed pro něj představovalo připojení do mezinárodní COST akce, kde se propojují vědečtí zástupci z dané vědecké komunity ze čtyř desítek zemí světa. Díky ní vyjel na krátkodobý studijní pobyt do španělské Valencie. „Šlo o pracoviště, které se zabývá aplikací spektrofotometrie a hyperspektrálního zobrazování v potravinářství. Pro mne to bylo hodně inspirativní,“ říká Škrabánek, který se mimo jiné specializuje na algoritmy pro zpracování obrazu.

Změna přístupu je pro něj o to náročnější, že se sám považuje za velkého introverta. Díky projektu iNETME se mu podařilo vyjet na jednu z TOP 100 institucí: Barcelona Supercomputing Center. Cílem výjezdu bylo navázat kontakt s úspěšným pracovištěm, kterému se daří na poli projektů Horizon Europe. „Byl to určitě hodnotný výjezd, byť konkrétní spolupráci jsme zatím neuzavřeli. Ale vědí o nás, takže bude v budoucnu snazší navázat s nimi kontakt,“ věří Škrabánek.

Svoji přirozeně introvertní povahu překonává i na konferencích a dalších akcích, kde se, jak říká, „snaží dělat networking poctivě.“ Co to znamená? „Každou přestávku se cíleně snažím s někým setkat, ideálně s vědcem, kterého osobně zatím neznám. Dřív jsem si představoval, že když napíši kvalitní vědecký článek, bude to stačit a svět se nějak pohne k lepšímu. Teď už vím, že je potřeba jít dál,“ uzavírá.

Logo MŠMT

Projekt LTI19001 iNETME – International NET for Mechanical Engineering je financován z programu INTEREXCELLENCE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

VUT_FSI_NETME_2017-03-21_041_1600

Snímek z NETME je součástí putovní výstavy Czech Industry Photo

Putovní osvětová fotovýstava Czech Industry Photo zavítala do Brna, kde kolemjdoucím představuje inovace a krásy českého průmyslu. Expozice zahrnuje dvacítku velkoformátových snímků od předních českých univerzit a technologických lídrů a k vidění je aktuálně v Joštově ulici (mezi Lékařskou fakultou a Fakultou sociálních studií) až do 14. září.

Moravská metropole je v pořadí pátým zastavením na putovní šňůře republikou realizované mj. v rámci českého předsednictví v Radě EU. Na výstavě je snímkem Igora Šefra zastoupeno také Vysoké učení technické v Brně, a to konkrétně fotkou z Fakulty strojního inženýrství, který veřejnosti představuje možnosti reverzního inženýrství v centru NETME.

Umělecké fotografie doplněné o dvojjazyčné příběhy jsou na Czech Industry Photo přístupné jednak ve fyzické, tak i on-line podobě na webových stránkách www.czechindustryphoto.com. Fotovýstava má ambice vizuálně atraktivním způsobem představit novinky, inovace a perspektivu v českém průmyslu. Zároveň zprostředkovává pohled na pracovní postupy, obory a profese ve výzkumu, vývoji, výrobě, v průmyslovém designu či energetice.

VUT_FSI_NETME_2017-03-21_041_1600Snímek produktu reverzního inženýrství z NETME na FSI, který reprezentuje VUT na putovní výstavě Czech Industry Photo | Autor: Igor Šefr
MicrosoftTeams-image

Digitální stín z ÚVSSR si licencovala firma TOS Čelákovice

Kolegové z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky slaví. Digitální stín Multifunkční brusky BUD 100 MULTI, který vytvořili ve spolupráci s firmou TOS Čelákovice, se podařilo úspěšně komercializovat formou prodeje licence. Jedná se o jeden z výsledků projektu Národního centra kompetence MESTEC.

„Digitální stín stroje umožňuje v reálném čase sledovat a monitorovat jeho stav a ten následně prezentovat uživateli v podobě plně integrovaného 3D modelu. Umíme měřit třeba teplotu, tlak, zatížení a další, celkem jsme schopni monitorovat a vizualizovat kolem pěti stovek parametrů,“ vysvětlil Jiří Kovář, který spolu s kolegy Jiřím Markem, Jiřím Kroupou, Janem Pavlíkem a Zdeňkem Tůmou za projektem stojí.

Digitalni stin BUD 100 MULTIDigitální stín stroje BUD 100 MULTI pro HTC Vive

Výzkumníci z ÚVSSR se problematikou digitálních dvojčat a stínů dlouhodobě zabývají a výsledky své práce ve spolupráci s průmyslovými partnery průběžně komercializují. „Dlouhodobý vývoj v této oblasti přispěl ke vzniku celé řady výsledků, které jsou zapracovány do softwarové platformy tvořící základ technologického řešení digitálního stínu stroje BUD 100 MULTI. Naše softwarové řešení je plně modifikovatelné dle požadavků uživatele,“ uzavírá Kovář.

Finanční management

Jak napsat úspěšný mezinárodní projekt? Hlavně začít s předstihem

Stejně jako poctivý oběd ani úspěšný mezinárodní projekt „neuvaříte“ za chvíli. Své o tom ví i vedoucí Pavel Rudolf, který v čele Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana podával už několik žádosti do programu Horizon. Vyšla až ta sedmá: od letošního podzimu bude s kolegy z devíti zemí světa řešit prestižní projekt z největšího mezinárodního rámcového programu na podporu vědy Horizon Europe. Nově mu běží také projekty z programů ACTION a COST a mezinárodní projekt TAČR ERA-NET Cofund. Jeho recept na úspěšnou žádost obsahuje tři základní suroviny: kontakty ve vědecké komunitě, zaměření se na téma výzvy a měsíce pečlivé přípravy.

„Byly to hlavně hodiny strávené u Teamsů,“ vzpomíná na přípravu projektové žádosti – dnes již úspěšné – Pavel Rudolf. S kolegy ze čtrnácti zahraničních univerzit začali projekt H-Hope připravovat rok předtím, než měla být žádost oficiálně odevzdaná. „Po celý rok jsme se každý týden online setkávali, na hodinu až dvě. Poslední dva měsíce před podáním jsme se vídali i několikrát týdně. Byly to opravdu stovky hodin práce,“ říká Rudolf.

Během následujících čtyř let má mezinárodní konsorcium pracovat na vývoji zařízení, které by bylo schopné přeměnit mechanickou energii proudící vody – například ve vodovodní síti – na elektrickou, potřebnou k napájení senzorů. Těmi by měly být v budoucnu vodovody prošpikované. Předpokládá se, že dokonalý přehled o aktuálním tlaku, průtoku a dalších parametrech pak umožní systém díky této digitalizaci zefektivnit.

Čtyřletou výzkumnou cestu za autonomními snímači iniciovala profesorka Giovanna Cavazzini z padovské univerzity, která vedla i celou projektovou přípravu. „Na začátku jsme měli pět nápadů na téma projektu, postupně jsme vybrali tento, a to proto, že nejlépe odpovídal vypsané výzvě. Z mé zkušenosti opravdu nelze psát projekt podle mého výzkumného tématu, je naopak potřeba jej psát dle tématu výzvy,“ říká Rudolf.

Podle něj byla jedním z klíčů k úspěchu i zkušenost profesorky Cavazzini která se několikrát jako externí hodnotitel zúčastnila výběru úspěšných projektů. „Díky tomu věděla, na co se zaměřit, co akcentovat. Že je nezbytné zohlednit v přihlášce skutečně všechny body výzvy: technické, ale i environmentální nebo genderové aspekty. Hodnotitelé mají na jednu přihlášku zhruba třicet minut, proto je potřeba napsat texty tak, aby hlavní poselství bylo zřejmé na první prolistování,“ vyjmenovává Rudolf. Sám se proto nechal zapsat do databáze expertů, z nichž se hodnotitelé vybírají, a doufá, že v budoucnu dostane příležitost nahlédnout „pod pokličku“ výběru úspěšných žádostí.

Své výzkumné partnery síťuje Rudolf po světě už léta, objíždí konference, je aktivní v mezinárodních odborných asociacích a sdruženích. Díky tomu má řadu zajímavých kontaktů na kolegy ze zahraničních univerzit, se kterými pak společné projekty podávají. „Tyto kontakty, vzájemné vztahy a důvěra jsou klíčové. Samozřejmě pracoviště musí mít dobré vědecké výsledky a přinášet inovativní myšlenky, bez toho si vás na konferenci nevšimnou, ani vás nepřizvou k psaní přihlášky projektu. Já mám to štěstí, že na našem pracovišti se to dlouhodobě daří a při psaní přihlášky vlastně “prodávám” to, čeho náš odbor dosáhl, takže jde do jisté míry o kolektivní práci,“ říká Rudolf a dodává, že pro českého vědce je dobré mít partnery i v silných zemích na západě. Právě ty mají to štěstí – anebo dostatek zkušeností – že na prestižní projekty spíš dosáhnou a v pozici řešitele působí na hodnotitele důvěryhodně.

Potvrzují to i statistiky: podle zprávy Evropského účetního dvora byly přidělené finanční prostředky již ukončeného programu Horizon 2020 z poloviny vyčerpány Německem, Francií, Španělskem, Itálií a Velkou Británií. Česko si sáhlo na pouhých 0,7 procenta z celkových 76,4 miliardy eur, které byly na 8. rámcový program vyhrazeny. A to i přesto, že téměř miliarda z tohoto rozpočtu byla určena na podporu účasti zemí takzvaně „s nižší výkonností“ (nejčastěji státy, které se stejně jako ČR připojily k unii po roce 2004).

I další mezinárodní projekty, které fluidní inženýři získali, byly podle Rudolfa tak říkajíc vysezené, čímž myslí hodiny strávené přípravami za stolem a u monitoru počítače. Už nyní plánují s partnery další přihlášku do Horizon Europe, kterou budou odevzdávat na podzim příštího roku. „Plánování je základ. Podívám se, jaké výzvy v nejbližším roce až dvou jsou plánovány, a podle toho začínáme s přípravami. Zmíněný projekt, který teď chystáme, diskutujeme se zahraničními kolegy už půl roku a brzy se pustíme do příprav. Je to běh na dlouhou trať, takovouto přihlášku za dva tři měsíce opravdu nezvládnete. Chce to začít pracovat včas, s vyzkoušenými partnery a opravdu nad výzvou přemýšlet, abyste ji co nejlépe naplnili,“ uzavírá svoji zkušenost Rudolf.

————————

Ti, kdo se v zahraničních programech ještě tolik neorientují, mohou kontaktovat projektové oddělení FSI. To i díky projektu iNETME financovaného z programu INTER-EXCELLENCE MŠMT nastavilo konzultační a další související služby v oblasti podpory efektivnějšího zapojení vědeckovýzkumných týmů do mezinárodních projektů.

small

Inženýři z VUT zkouší ošetřit osiva bez použití chemie

Zbavit osiva patogenů, zachovat jejich kvalitu a nahradit chemické moření. Takové zadání dostali výzkumníci z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně od českého výrobce osiv, firmy SEED SERVICE. Během čtyřletého výzkumu chtějí přijít nejen s fyzikální a tedy i ekologickou metodou ošetření semen, ale i s prototypem stroje, který takto zvládne ošetřit desítky tun osiva za hodinu.

V posledních dekádách je moření osiv běžně používanou technologií. Chemické řešení, které semena zbaví patogenů a škůdců, funguje. Zejména nové evropské strategie a unijní legislativa ale nutí zemědělce hledat alternativy. „Zjednodušeně řečeno spějeme k tomu, že výrobci osiv v budoucnu nebudou mít čím sanitovat. Proto nás firma SEED SERVICE oslovila s prosbou o návrh fyzikálního ošetření semen, konkrétně za použití plamene. Pokud vývoj dopadne dobře, bude to benefit jak pro výrobce osiv, tak třeba pro biozemědělce,“ vysvětluje Pavel Skryja z Ústavu procesního inženýrství strojní fakulty VUT.

Vývoj a testování bude probíhat na třech druzích semen: hrachu, pšenice a jetele. „Jsou různě velká a mají různé vlastnosti, budou nám tedy sloužit jako takoví reprezentanti. Finální technologie by měla být použitelná na všechny druhy osiv,“ dodává Skryja.

Chemické ošetření  chtějí inženýři nahradit plamenem. A právě zde je čeká velký kus práce. „Semena se musí v plamenu zdržet velmi krátkou dobu, aby se nezahřála na více než 50 stupňů, předpokládáme, že se bude jednat o milisekundy. Nesmíme semeno zničit ani vysušit, ve stroji musí dostatečně rotovat,“ popisuje výzvy začínajícího výzkumu Skryja.

Ošetřená zkušební semena budou inženýři z VUT posílat do Troubska, kde sídlí společnost Zemědělský výzkum, která je hlavním řešitelem projektu. Tamní odborníci ošetřená semena zkontrolují: nejprve klíčivost v laboratoři, následně je v plánu i zkušební polní výsev. Pokud vše půjde dobře, do čtyř let by měl vzniknout i stroj, který celý proces ekologické sanitace zvládne v průmyslových objemech desítek tun za hodinu.

Inovativní technologie by mohla vedle výrobců osiv posloužit i dalším firmám. „Jednali jsme i s jedním velkým výrobcem mouky a i pro něj je naše technologie zajímavá. Zatímco během suchých let nemají s kvalitou obilovin problém, když je vlhčí rok, musí i oni řešit prevenci patogenů v obilovinách, aby nedošlo ke kontaminaci mouky. Jelikož se bavíme o potravinách, je sanitace zrna bez použití chemie ideální cestou,“ uzavírá Skryja.

Projekt je podpořen z programu Země Národní agentury pro zemědělský výzkum.

1

Projektové setkání na univerzitě aplikovaných věd ve Welsu

Projektový tým se 20. července setkal, aby prodiskutoval aktuální stav projektu. Hostitelem byla tentokrát University of Applied Sciences Upper Austria v rakouském Welsu.

Během jednání se diskutovaly dosavadních výsledky všech partnerů, došlo ale také na řešení diskusi nad aktuálními problémy a možnými postupy řešení. Součástí návštěvy byla i prohlídka laboratoří počítačové tomografie.

Více o projektu ReMaP zde.interreg_Rakousko_Ceska_Republika_RGB

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika pro programové období 2014-2020.

jet-engine-ge82ef0dce_640

Nový projekt Horizont Evropa otevírá možnosti pro doktorandy

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně získala prestižní projekt v akci Twinning financovaný z programu Horizont Evropa. Nese název BAANG (Building Action in Smart Aviation with Environmental Gains) a otevírá mimo jiné nové příležitosti pro šest doktorandů a tři asistenty. V minulosti získalo VUT projekt tohoto typu ještě na CEITECu. Projekt má běžet od září 2022 do srpna 2025, FSI bude v roli koordinátora.

V projektu se na poli FSI propojují expertízy Leteckého ústavu, Ústavu konstruování a Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky. Na poli mezinárodním dojde k intenzivní spolupráci s Technische Universiteit Delft (TU Delft) (NL), Imperial College London (ICL) (GB) a Technische Universitaet Wien (TU Wien) (AT).

Hlavním cílem projektu je stimulovat vědeckou excelenci mladých doktorandů ve 4 oborech – letectví, mechatroniky, mechaniky materiálů a aditivní technologie. V projektu bude zapojeno 6 doktorandů a 3 asistenti, kteří absolvují půlroční stáž v jedné ze zapojených TOP vědeckých institucí.  Výsledky projektu povedou k inovativnímu propojení zmíněných oborů a návrhu konstrukce letadla měnící svou morfologii s využitím nových struktur a materiálů.

Kromě spolupráce se špičkovými vědeckými institucemi se očekává zapojení do dalších mezinárodních projektů, impaktovaných článků a vznik tří nových přednášek v anglickém jazyce, které budou realizovány na půdě FSI. Mladí doktorandi a asistenti se mohou rozvíjet i prostřednictvím inovativních koučovacích metod, které v projektu budou mít k dispozici.

Letecký ústav nabízí v projektu jednu Ph.D. pozici na téma „Řízení flexibilního morfovatelného křídla“. Deadline pro podání přihlášky do doktorského studia je 27. května 2022.

Pro více informací kontaktujte: Ing. Pavla Zikmunda, Ph.D. (letectví) zikmund@fme.vutbr.cz.

BUGA6300

Čím mezinárodnější, tím lepší. Projekt SPIL pokročil do další fáze

Před pěti lety se NETME centrum pochlubilo novým vědeckým týmem, který pod vedením profesora Jiřího Klemeše začal bádat v oblasti účinnosti procesního a energetického průmyslu. Za tu dobu se na fakultě etabloval skutečně mezinárodní tým Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost (zkráceně SPIL), a i když původní projekt na konci dubna končí, dobře rozběhnutá práce pokračuje dál.

0D7A6066Mezinárodní setkání projektu SPIL v dubnu 2022 na FSI (foto: Jiří Salik Sláma)

Dosáhnout prakticky využitelných znalostí, které přispějí k větší efektivitě průmyslu. Přispět k minimalizaci skleníkových plynů, oxidů dusíku a energetické a vodní stopy. A také vybudovat mezinárodně konkurenceschopné výzkumné pracoviště. S těmito nemalými cíli startoval v únoru 2017 projekt SPIL, který letos na konci dubna končí. Úspěch týmu v mezinárodní vědecké komunitě předčil očekávání i profesora Klemeše. „Místo plánovaných 92 publikací jich máme 521, místo šesti konferencí jsme se zúčastnili 118 a namísto osmi přednášek jsme jich měli 336,“ shrnul úspěchy svého týmu Klemeš, který sám patří mezi nejcitovanější vědce na VUT i na celém světě.

Tým nezastavila ani světová pandemie, naopak. „V pandemii jsme se všichni přesunuli na homeoffice a naše výsledky se překvapivě ještě zlepšily. Doma nebylo jinak co dělat, takže všichni pracovali, zkoumali, psali, publikovali,“ chválil Klemeš.

0D7A5987K úspěchům týmu gratuloval také děkan Jiří Hlinka (foto: Jiří Salik Sláma)

Pandemie práci týmu ovlivnila i jinak, promítla se do témat, která vědci zkoumají. Článek o plastech a ekologické zátěži související s pandemií vydaný v odborném časopise Renewable & Sustainable Energy Reviews měl velký úspěch nejen mezi vědci, ale citovala jej i řada běžných médií po celém světě.

„Pokud chcete být úspěšní, musíte nejen dělat dobrou vědu, ale také odpovídat na palčivé problémy doby. Když jsme napsali článek o plastech v době covidu, zajímalo to tisíce lidí i mimo vědeckou komunitu, protože zaměření našeho výzkumu mělo velký dopad na celou společnost,“ říká Klemeš a dodává, že palčivou otázkou dnešních dnů je například dopad konfliktu na Ukrajině na životní prostředí.

Nová krev

Tým SPIL sází na spolupráci vědců z celého světa. „Čím mezinárodnější výzkum, tím lepší,“ věří Klemeš a pokračuje: „Výzkum je trošku jako genetika a nová krev je vždy prospěšná, proto jsem rád, že náš výzkumný tým tvoří vědci z různých koutů světa: od Slovinska, přes Malajsii až po Čínu,“ dodal.

I v této souvislosti pandemie sehrála paradoxně pozitivní roli, naučila totiž vědce po celém světě takzvanému hybridnímu formátu konferencí, kdy část účastníků a řečníků dorazí na místo, část se připojí online. Šetří to čas i emise z dopravy a pro SPIL je tak hybridní formát nejspíš novým standardem, ve kterém plánují pořádat všechna další vědecká setkání.

BUGA6307Doktorku Yee Van Fanovou neváhá profesor Klemeš označit za „vycházející hvězdu“ (foto: Jiří Salik Sláma)

Nejen mezinárodní duch, ale mladá krev jsou základem Klemešovy filozofie. „Mladí výzkumníci představují nesmírný vklad, je potřeba vytvořit jim skvělé podmínky pro práci tak, aby mohli objevit něco nového. V  SPILu se nám takové zázemí podařilo najít,“ uvedl již dříve Klemeš a pětice čerstvých Ph.D. s jeho laboratoře mu dává zapravdu. Například doktorku Yee Van Fanovou, která v týmu působí už řadu let a i přes své mládí se pyšní vysokým H-indexem, neváhá profesor Klemeš označit za „vycházející hvězdu“.

Projektu SPIL nyní skončilo pětileté financování z evropských fondů. Tým ale pokračuje v práci dál, aktuálně se zabývá například řešením projektu RESHeat, který má ukázat, jak efektivně ušetřit energie.

BUGA6331Mezinárodní setkání projektu SPIL v dubnu 2022 na FSI (foto: Jiří Salik Sláma)

……………….

Řekli o projektu SPIL

„Využívám poznatky týmu SPIL mimo jiné ve svých přenáškách. A toto je jeden z nezamýšlených důsledků práce tohoto týmu: sdílení znalostí a vzdělávání další generace. Pro mne je spolupráce se SPILem výborná zkušenost a přál bych si, aby tým pokračoval v tom, co dělá a jak přispívá celé společnosti.“

profesor Sandro Nižetić (University of Split, Chorvatsko), člen Academic advisory board

 

„SPIL je světovým lídrem ve výzkumu udržitelnosti a energetických systémů. Je centrem vědeckých inovací v Evropě a přitahuje talenty z celého světa. Jsem nadšený z  transatlantické spolupráce s týmem SPIL, s cílem upevnit pouto globální výměny znalostí přispívající k Cílům udržitelného rozvoje OSN.“

profesor Fengqi You, Roxanne E. a Michael J. Zak Profesor (Cornell University, Ithaca, New York, USA), člen Academic advisory board

 

„Jsem na tým SPIL velmi hrdý a vděčný za všechnu podporu a pomoc.“

profesor Paweł Ocłoń (Politechnika Krakowska, Polsko), člen Academic advisory board

 

„Konference spojené s týmem SPIL se konají po celém světě, přesouvají se do různých zemí, na různé kontinenty. A ovlivnily více lidí z vědecké komunity, než by se mohlo zdát. Jsou základem celé řady spoluprací, které přímo nesouvisí se SPILem, ale mohly vzniknout jen díky těmto akcím. To je příspěvek SPILu vědecké komunitě i příspěvek k řešení celosvětových problémů.“

profesor Ferenc Friedler (Széchenyi István University, Maďarsko), člen Academic advisory board


Projekt SPIL (Sustainable Process Integration Laboratory/Laboratoř integrace procesů pro trvalou udržitelnost) byl podpořen z prostředků Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

Logolink_OP_VVV_hor_barva_cz

Brainstorming

Doktorandy chceme podpořit půlroční intenzivní vědeckou stáží ve třech špičkových vědeckých institucích

Propojením tří ústavů na FSI a díky spolupráci se třemi světovými vědeckými institucemi byl vytvořen a podán mezinárodní projekt s názvem BAANG – Building Action in Smart Aviation with Environmental Gains. Jedná se o projekt podávaný do programu Horizont Evropa, kde VUT vystupuje v roli koordinátora. O tom, zda bude projekt schválen k financování, Vás budeme co nejdříve informovat.

Letecký ústav, Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky – odbor mechatroniky, Ústav konstruování – odbor reverzního inženýrství a aditivních technologií v projektu intenzivně spolupracují s Technische Universiteit Delft (TU Delft) (NL), Imperial College London (ICL) (GB) a Technische Universitaet Wien (TU Wien) (AT).

TU Delft je jedním z mála institutů na světě, který se zabývá všemi environmentálními aspekty letectví a v Holandsku je jednou z nejúspěšnějších institucí v objemu přijatých projektů z rámcových programů. ICL se řadí mezi deset nejlepších univerzit na světě a je známá svými inovacemi, excelencí a rychlým uplatněním svých absolventů na trhu práce po celém světě. V hodnocení TOP 100 organizací a jejich úspěšnosti v rámcových programech se řadí na 15. místo. TU Wien je rovněž přední světovou vědeckou organizací. Zapojená vědecká skupina vykazuje špičkové vědecké výsledky ve svém oboru.

Hlavním cílem projektu je stimulovat vědeckou excelenci mladých doktorandů ve 4 oborech: letectví, mechatroniky, mechaniky a aditivní technologie. V projektu plánujeme zapojit 6 doktorandů, kteří budou mít možnost půl roku intenzivně spolupracovat se špičkovými vědeckými týmy v jedné ze zapojených vědeckých institucí.  Výsledky projektu povedou k inovativnímu propojení zmíněných oborů a návrhu konstrukce letadla měnící svou morfologii s využitím nových struktur a materiálů.

Možná je to příležitost právě pro Vás.

Pro více informací kontaktujte:

Ing. Jana Navrátila, Ph.D. – navratil@fme.vutbr.cz (letectví),

Doc. Ing. Zdeňka Hadaše, Ph.D. – Zdenek.Hadas@vut.cz (mechatronika) a

Doc. Ing. Daniela Koutného, Ph.D. – Daniel.Koutny@vut.cz (aditivní technologie)

ReMaP - novinka 4 (2)

Projekt ReMaP se představil na konferenci A3PS

Projekt ReMaP byl představen na listopadové konferenci A3PS (Austrian Association for Advanced Propulsion Systems) o udržitelné mobilitě.

Ve dnech 18. – 19. listopadu 2021 se ve Vídni konala konference A3PS “Eco-Mobility 2021: Paths to Climate-Neutral Mobility – Sustainable Propulsion Concepts and Energy Carriers for Carbon-Neutral Future: Europe as Frontrunner”.

Na konferenci byl zahraničním účastníkům představen i projekt ReMaP, a to formou posteru. Vedle obecných informací o projektu, jeho cíli a rozdělení jednotlivých oblastí výzkumu mezi partnery, byly prezentovány i aktuální výsledky. V roce 2021 byla vytvořena a úspěšně zpracována řada slitin na bázi hořčíku se zaměřením na vysokou pevnost. Kromě vývoje těchto slitin je jedním z cílů projektu ReMaP i zlepšení celého procesního řetězce metod aditivní výroby.

Na poster se můžete detailně podívat zde.

Více o projektu ReMaP zde.interreg_Rakousko_Ceska_Republika_RGB

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika pro programové období 2014-2020.

8

Nová doba, nový formát: Vědecké konference PRES a SPIL se úspěšně konaly v hybridní podobě

Pandemie koronaviru trvá již téměř dva roky a za tu dobu proměnila řadu aspektů našeho života i práce. Před velkou výzvu postavila také pořádání mezinárodních vědeckých konferencí, které byly místem, kde mohli odborníci z celého světa efektivně sdílet své znalosti a zkušenosti. Tým SPIL ny podzim úspěšně vyzkoušel pořádání konference v hybridní formě. A ukazuje se, že i v době, kdy je možné se alespoň omezeně setkávat, mohou online nástroje pomoci plynulejší komunikaci a větší efektivitě těchto akcí.

1Den zahájení konference PRES’21 – skupinové foto 

Když stál organizační tým laboratoře SPIL v lednu 2021 před otázkou, jak uspořádat 24. ročník konference PRES’21 (Process Integration for Energy Saving and Pollution Reduction) a navazující konference SPIL (Scientific Conference on Energy, Water, Emise, Waste in Industry and Cities), bylo náročné předvídat pandemickou situaci za 10 měsíců. Bylo by lepší uspořádat akci online nebo naživo?

Minulé konference se zúčastnilo přes 400 odborníků z více než 50 zemí. Uspořádat konferenci tak, aby vyhovovala všem zahraničním hostům, by za stavu pandemie nebylo možné. Po řadě diskusí se organizační výbor v čele s profesorem Jiřím Jaromírem Klemešem rozhodl uspořádat konferenci hybridní formou: on-line konference pro většinu zahraničních hostů, kteří nemají možnost cestovat, doplněná o omezený počet hostů, kteří mohou přijet do Brna na setkání tváří v tvář. I přes náročné a stále se měnící protiepidemické podmínky se nakonec obě konference úspěšně uskutečnily on-line/v Hotelu International Brno, konference PRES’21 od 31. října do 3. listopadu a konference SPIL od 4. do 5. listopadu 2021.

2

Konference PRES obdržela úctyhodných 513 abstraktů od 1 022 autorů z 67 zemí. Padesátka prezentací pro více než stovku účastníků proběhla přímo v místě konference v Brně, a to za přísných protiepidemických opatření. Kromě toho přijalo pozvání deset významných profesorů a výzkumných pracovníků ze špičkových světových pracovišť, kteří taktéž přednesli své příspěvky. Nechyběli mezi nimi profesor Ignacio E. Grossmann z přední americké univerzity Carnegie Mellon (přednáška „Optimální syntéza a plánování udržitelných chemických procesů a energetických systémů“), profesor Santanu Bandyopadhyay z Indian Institute of Technology Bombay (přednáška „Incorporating Uncertainties in Pinch Analysis“), profesor Raf Dewil, přední odborník na čištění odpadních vod a šéfredaktor časopisu Journal of Environmental Management (přednáška „Energy Positive Wastewater Treatment: Creating Value from an Underexploited Resource to reveal the water-energy nexus developments”).

4Předávání cen SPIL’21 Best Young Researcher Awards na závěrečném ceremoniálu konference 

Na konferenci byli jako čestní řečníci pozváni i významní výzkumníci z předních světových univerzit, včetně prof. Donalda Huisingha z University of Tennessee, prof. Qiuwang Wanga z univerzity Xi’an Jiaotong, prof. Pen-Chi Chianga z Národní tchajwanské univerzity, prof. Stratose Pistikopoulose z Texas A&M University, prof. Soterise Kalogirou z Kyperské technologické univerzity a prof. André Bardowa z ETH Zurich. Kromě toho je na webu virtuální konference 397 inspirativních prezentací a 1 354 komentářů a dotazů od on-line účastníků. Přednáška prof. Grossmanna má přes 400 zhlédnutí, jako druhá nejúspěšnější hned po úvodní prezentaci prof. Klemeše (543 zobrazení). Diskuse pokračují i po oficiálním ukončení konference a doufáme, že povedou k mnoha plodným spolupracím. Hybridní forma konference doplněná o materiály na webu umožnila všem zájemcům „být u toho“, i když některé přednášky nestihli vidět v reálném čase.

5 6

Proděkan Jiří Hlinka při zahájení konference | Profesor Petr Stehlík během své přednášky

Vědecká konference SPIL’21, která následovala hned po konferenci PRES s cílem snížit ekologickou stopu cestování, opět úspěšně proběhla v hybridní formě. Organizace akce se ujala doktorka Yee Van Fan z týmu SPIL. Konference přímo v Brně hostila 70 účastníků, kteří přispěli 30 prezentacemi „naživo“, celkem bylo registrováno 303 delegátů. Akci zahájil zdravicí proděkan Jiří Hlinka a úvodního vystoupení se ujal prof. Jiří Jaromír Klemeš. První přednáškou přispěl prof. Petr Stehlík z FSI. Účastníkům bylo předneseno celkem 14 přednášek, z toho sedm přímo na místě. Prof. Sandro Nižetić z University of Split, se podělil se o své vize budoucího rozvoje fotovoltaických technologií v dodávkách energie (“A pathway to improve performance and applicability of photovoltaic technologies in energy transition“). Prof. Aoife M. Foley, přední výzkumnice z Queen’s University Belfast a Trinity Colleague a šéfredaktorka vysoce impaktovaného časopisu Renewable & Sustainable Energy Reviews, přednesla přednášku s názvem „Green Energy Systems by 2050 for a ‘net’ Zero Carbon future”.

Na virtuální konferenční platformě bylo předneseno celkem 106 prezentací s 1 380 komentáři a dotazy. Zahajovací prezentaci týmu SPIL zhlédlo on-line 342 diváků. Mezi čestné hosty konference patřili prof. André Bardow (ETH Zurich), prof. Dimitrios Gerogiorgis (Univerzita v Edinburghu), prof. Iqbal M Mujtaba (University of Bradford), prof. Ignacio E. Grossmann (Univerzita Carnegie Mellon), prof. Petr Stehlík (VUT Brno ), prof. Ferenc Friedler (Univerzita Széchenyi Istvána), prof. Qiuwang Wang (Univerzita Xi’an Jiaotong), prof. Robin Smith (Univerzita v Manchesteru), prof. Zdravko Kravanja (Univerzita v Mariboru) a dr. Farooq Sher (Nottingham Trent University).

7Úvodní prezentace konference SPIL’21 od prof. Jiřího Jaromíra Klemeše

Pro celý organizační tým byla konference v hybridní podobě velkou výzvou a zároveň zkušeností. Je pravděpodobné, že půjde o nový trend v oblasti akademických konferencí. Nejen kvůli pandemii, ale také vzhledem k cestování může hybridní forma umožnit více výzkumníkům z celého světa učit se, inspirovat se a sdílet nové znalosti právě touto formou. Ze získaných zkušeností těžil také nedávno přijatý článek časopisu NATURE Communications Journal “Trend of virtual and hybrid conferences since COVID-19 effectively mitigate climate change”, jehož spoluautory jsou prof. Fengqi You, Roxanne E. a prof. Michael J. Zak z Cornell University a jeho spolupracovníci Yanqiu Tao, Debbie Steckel a v neposlední řadě prof. Jiří Klemeš z týmu SPIL Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

OP VVV

Bringing new ideas

FSI získala dva nové projekty INTERREG

Zářijový monitorovací výbor programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika schválil projekty za téměř 2,5 milionu EUR. Dva z nich jsou s účastí odborníků z FSI.

Podporu získal projekt ROTCUT, jehož cílem je vyvinout teoretické a experimentální metody pro analýzu rotačního obrábění, které poskytne chybějící poznatky průmyslu i výzkumu. Řešitelem za FSI je František Šebek z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky.

Druhým podpořeným projektem je Testbed Exchange. Soustředit se má na vytvoření fungující sítě testbedů (pracoviště připravené pro testování a vývoj různých průmyslových scénářů), zaměřených na technologie Industry 4.0 a moderní automatizaci. Za FSI je řešitelem Jan Vetiška z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky.

Gratulujeme!

2021-09-02 16.46.48

Projektové setkání v Brně doplnila návštěva laboratoří

Partneři projektu ReMaP se sešli 2. září na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Na programu byla diskuse o průběhu projektu a dalších úkolech. Setkání také umožnilo návštěvu laboratoří, zejména nově pořízeného atomizéru, pomocí kterého lze hořčíkový drát zpracovat na jemný prášek, a přístroj tak je pro úspěch projektu jedním ze stěžejních zařízení.

“Během setkání jsme kolegům ukázali naše laboratoře, v nichž provádíme aditivní výrobu metodou selektivního laserového tavení, laicky řečeno 3D tisk z kovových prášků a seznámili je s tím, jakými postupy zpracováváme nové materiály. Následovala exkurze k novému atomizéru. Na závěr jsme s kolegy sdíleli pokroky v našem společném výzkumu a dohodli jsme se na dalších krocích, které musíme podniknout,” popsal doc. Daniel Koutný, který vede výzkumný tým projektu na FSI.

Jak návštěva laboratoří probíhala, se můžete podívat ve fotogalerii.

20210902_141431 2021-09-02 16.53.37 2021-09-02 16.50.372021-09-02 16.47.4320210902_164711

Více o projektu ReMaP zde.interreg_Rakousko_Ceska_Republika_RGB

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika pro programové období 2014-2020.

system-3699542_640

Úspěšná žádost o Marie Curie grant? Detailní, uvěřitelná a nadšená

Granty Marie Skłodowska-Curie pomáhají výzkumníkům uskutečnit jejich individuální vědecko-výzkumné pobyty, získat zkušenosti v zahraničí a nastartovat kariéru. Jedna výzva je právě otevřena, další poběží v příštím roce. Proč má smysl se o Marie Curie ucházet jako fellow? Co obnáší napsání úspěšné žádosti? A co může mladý vědec nebo vědkyně přinést týmu, do něhož přijíždí? Ptali jsme se za vás úspěšných fellows i školitelů z VUT.

Ačkoliv přímo na strojní fakultě aktuálně žádný fellow nepůsobí, malé spojení by se našlo. Ve výzkumné skupině Jana Čechala, která se na CEITECu VUT zaměřuje na vývoj nových unikátních zařízení i materiálů, působí absolvent fyzikálního inženýrství Zdeněk Jakub. Po studiích na VUT odešel na Technickou univerzitu do Vídně a na svoji alma mater se vrátil díky grantu Marie Skłodowska-Curie. „Má to hned několik výhod: jde o velmi prestižní grant, motivuje člověka dávat si vysoké cíle a chápat svůj výzkum v širším kontextu. Navíc je dobře finančně ohodnocený a pro další kariéru to určitě bude skvělá zkušenost,“ těší se nový fellow Jakub.

Jeho školitel Jan Čechal má sám zkušenost jako fellow, v letech 2010 až 2012 mohl díky stejnému programu získávat zkušenosti na Institutu Maxe Plancka. „Byla to obrovská změna a zkušenost. Byli jedni z prvních, kdo dělali molekulární systémy, které dnes děláme i tady na CEITECu,“ vzpomíná Čechal. I proto ve svém týmu rád mladé fellows vítá. „Marie Curie je jeden z nejlepších programů na individuální mobilitu a taky jedna z mála možností, jak zaplatit postdoka ze zahraničí,“ říká.

Zdeněk Jakub_foto HovorkováÚspěšný držitel Marie Skłodowska-Curie grantu Zdeněk Jakub (foto: FSI VUT)

Konkurence je v Marie Skłodowska-Curie velká, uspěje jen 15 % žadatelů. Jan Čechal ale upozorňuje na to, že v řadě případů lze získat peníze od českého ministerstva, které – je-li program vypsán – finančně podpoří kvalitní žadatele, kteří zůstali „pod čarou“.

Málo byrokracie, hodně vědy

Zkušenost s Marie Curie má i Mireia Diez Sánchezová, která na VUT působila jako fellow ve výzkumné skupině na Fakultě informačních technologií. „Musíte tvrdě pracovat na přípravě žádosti. Doporučila bych najít si instituci, kde vám s přípravou žádosti pomohou, protože musíte dát dohromady skutečně hodně věcí. Ale jakmile pošlete žádost a uspějete, je hotovo. Nemusíte dělat žádné průběžné reporty, plnit milníky a řešit administrativu. Můžete se skutečně soustředit na svůj výzkum, je to skvělý program. Doporučila bych každému, kdo chce jako výzkumník trochu „vyrůst“, aby to zkusil,“ říká Sánchezová.

Jaké jsou jejich tipy na úspěšnou žádost? „Začněte včas, nemyslete si, že je to něco, co napíšete za pár týdnů. Musí to být dobře promyšlené, nic nesmí chybět. Pokud znáte někoho, kdo už žádost podával a uspěl, poproste o jeho zkušenosti a radu, na co si dát pozor, na co se zaměřit,“ doporučuje Sanchezová.

www.emilgallik.com

Školitel Jan Čechal má sám zkušenost jako fellow (foto: archiv CEITEC VUT)

„V první řadě by si měl žadatel pečlivě přečíst podmínky, zodpovědět všechny otázky a nic nevynechat, je skutečně potřeba vyjádřit se ke všemu. Je nutné jasně definovat výzkumný problém a velmi konkrétně popsat, jak ho chceme řešit. Stejně tak důležité je ale i ukázat, že právě tento fellow na této instituci mají šanci tento problém úspěšně vyřešit, a popsat jak Marie Curie projekt posune obě strany kupředu. Nakonec musí být jasné, v čem je projekt unikátní, proč je potřeba ho řešit právě teď a zároveň proč už to někdo neudělal před vámi. Celkově to musí být napsané tak, aby to hodnotitelum hned dávalo smysl a byli po přečtení žádosti pro váš výzkum nadšení,“ uzavírá úspěšný žadatel Jakub.

A pohled školitele? „Nejdůležitější je najít shodu na čem budeme společně bádat. Žádost musí být uvěřitelná a co nejvíc konkrétní, aby si hodnotitel mohl představit, co tím myslíme. Takže místo: “Budeme pravidelně konzultovat”, je dobré psát: “Proběhne min. dvouhodinová individuální konzultace každý týden”. Důležitá je také část career development, kde musí žadatel vysvětlit, proč chce právě k nám. Když se hlásíte na ETH v Curychu, asi to obhajovat nemusíte, ale proč právě Brno a VUT? Jak to posune vaši kariéru? My máme štěstí, že disponujeme velmi kvalitním vybavením, za kterým mohou fellows mířit,“ uzavírá Čechal.

Marie Skłodowska-Curie – Postdoctoral Fellowships (MSCA PF)
Pro koho je určen:

  • program je určen držitelům titulu Ph.D., se zkušeností ve výzkumu v délce 8 let od získání doktorského titulu
  • mezinárodní, mezisektorová, mezioborová spolupráce
  • v hostitelské instituci výzkumník nepůsobil v posledních 3 letech déle než 12 měsíců
  • projekt lze aplikovat na jakékoliv téma – projekty nejsou tematicky omezeny (tzv. bottom-up approach) – důležitý aspekt je kladen na mezioborovou spolupráci a rozvoj vědecké kariéry

Jak proces funguje:

  • jedná se o individuální akci – projekt píše a podává případný přijíždějící/vyjíždějící postdoktorand s využitím konzultací seniorního kolegy z cílové instituce. V případě příjezdu na FSI – Vás na projektovém oddělení procesem přípravy projektu provedeme.
  • v případě úspěšné žádosti je přijíždějící/vyjíždějící vědec plně financován z programu MSCA PF
  • prostředky získá i instituce, do které vědec přijíždí/vyjíždí

Destinace a délka:

  • European Fellowships – postdoci všech národností, příjezdy do Evropy/výjezdy v rámci Evropy; délka 12-24 měsíců
  • Global Fellowships – výjezdy postdoků do třetích zemí; délka 24-36 měsíců včetně povinné návratové fáze v délce 12 měsíců; program určen pro občany MS/AC, nebo s trvalým pobytem na území MS/AC

Termíny:

  • Výzva 2021: otevření 22. 6. 2021, deadline: 12. 10. 2021
  • Výzva 2022: otevření: 13. 4. 2022, deadline: 14. 9. 2022

———————————————————–

Marie Skłodowska-Curie – Doctoral Networks (MSCA DN) – Inovativní školící sítě

Pro koho je určen:

  • program je určen studentům doktorského programu před získáním doktorského titulu; pro doktorandy všech národností, příjezd do Evropy
  • projekt je řešen v rámci konsorcia univerzit, výzkumných organizací a průmyslových podniků; v konsorciu jsou alespoň 3 partneři, každý z jiného členského/přidruženého státu EU, alespoň 1 partner je z členského státu EU; v konsorciu může být i partner ze třetí země
  • pravidlo mobility: kandidát nesmí pobývat na území rekrutující země více jak 12 měsíců 3 roky před uzávěrkou programu.
  • pravidlo 40% – max. 40% dotace může být alokováno partnerům z jedné země nebo jedné organizace
  • každý partner rekrutuje alespoň 1 doktoranda, který působí v hostitelské instituci, nebo u asociovaného partnera
  • doktorand musí být zapsán do doktorského studijního programu v jedné z členských/asociovaných zemí EU, resp. ve 2 v případě Joint Doctorate
  • základní principy: mobilita, excelentní věda, vědecká kariéra
  • lze řešit jakékoliv téma výzkumu

Jak proces funguje:

  • projekt podává konsorcium

Možnosti:

  • Doctoral Networks (standard) – trénink v rámci akademického prostředí a/nebo průmyslu
  • Industrial Doctorates – trénink v rámci akademického prostředí a průmyslu, společná supervize
  • Joint Doctorates – víceoborové doktorské studium (alespoň 2 obory doktorského studia)

Délka: max. 48 měsíců

  • Délka fellowshipu: 3-36 měsíců; délka secondmentu: až 1/3 fellowshipu, celosvětově
  • 360 člověkoměsíců (Standard DN) + 180 člověkoměsíců (Industrial a Joint Doctorates)

Termíny:

  • Výzva 2021: otevření 22. 6. 2021, deadline: 16. 11. 2021
  • Výzva 2022: otevření 3. 5. 2022, deadline: 15. 11. 2022
shaking-hands-3091906_640

Vědci z Polska a Česka začnou společně řešit další projekty, dva z nich na FSI

Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně s polskou agenturou Narodowe Centrum Nauki (NCN) od 1. října 2021 podpoří 14 tříletých polsko-českých projektů. Dva z nich jsou z Fakulty strojního inženýrství VUt v Brně.

Úspěch slaví Miroslav Jícha z Energetického ústavu a Michal Kubík z Ústavu konstruování. “Jedná se o projekty Lead Agency – mezinárodní projekty základního výzkumu, kde v každé soutěži návrhy hodnotí pouze jedna z partnerských agentur (Lead agentura) pomocí peer view systému. Tato agentura pak informuje o výsledcích další zúčastněné agentury. Každý národní poskytovatel pak financuje aktivity týkající se části řešení projektu v rámci svého teritoria.  Projekty jsou dvou až tříleté podle konkrétní dohody s agenturami a téma si volí sami navrhovatelé. Ani na jedné straně není rozpočet omezen, je však nutné popsat jeho potřebu.” vysvětlila Blanka Marušincová z Oddělení podpory projektů FSI.

Do konce roku 2020 se síť partnerských agentur omezovala na Rakouskou FWF, Polskou NCN a Slovinskou ARRS pod dohodou CEUS (Central European Science Partnership). Bylo možné podávat bilaterální i trilaterální projekty. Od prosince 2020 byla namísto CEUS spuštěna nová iniciativa Weave, pod kterou se podepsalo dvanáct evropských organizací a v soutěžích lze nyní již podat přihlášku společně s Rakouskem, Německem, Polskem, Slovinskem, Švýcarskem a Lucemburskem. V následujících pěti letech bude navázána spolupráce také s Belgií, Chorvatskem, Norskem a Švédskem.

Na podzim 2021 se plánuje vyhlášení nové výzvy s Polskou NCN a Slovinskou ARRS.

Bližší informace najdete také v GRANTOMATu: plánovaná podzimní výzva 2021, kdy Lead je Polsko či Slovinsko.

Další výzvy lze předpokládat na jaře 2022. Ve výzvách plánovaných na jaře jsou zástupci z ČR v roli Lead. Poslední výzvy lze prověřit zde.

plastic-bottles-115071_640

Výzkumný projekt „Komplexní přístup k energetickému využití odpadů a čištění spalin“, jeho přínos a význam

Text: prof. Ing. Petr Stehlík, CSc., dr. h. c. | Ing. Jiří Gregor, Ph.D.

Co řešíme, jak a proč?

Problematiku řešenou v rámci projektu „Komplexní přístup k energetickému využití odpadů a čištění spalin“ lze považovat za vysoce aktuální a klíčovou pro trvale udržitelný rozvoj. Aby se nejednalo o pouhou prázdnou frázi, je nutné disponovat dlouholetými zkušenostmi, mít „know-how“ získané z aplikací v průmyslu i komunální sféře a využívat vlastní unikátní výpočtové nástroje. Veškeré tyto aktivity jsou dlouhodobě rozvíjeny výzkumnými týmy v rámci Ústavu procesního inženýrství Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (dále „ÚPI“). Koncepční a komplexní přístup, který řadí ÚPI v předmětné oblasti mezi světovou špičku, je podrobně popsán v monografii vydané renomovaným světovým nakladatelstvím „Stehlik, P.: Up-to-Date Waste to Energy Approach. From Idea to Industrial Application, Springer International Publishing, Switzerland, Cham, 2016”. Výzkumný projekt se zaměřuje na energetické využití zejména komunálních odpadů, které nebude možné materiálově využít nebo recyklovat a v souladu s legislativou nebude možné ani skládkovat. Vývoj legislativy v odpadovém hospodářství vede k rostoucímu tlaku na zvyšující se podíl energetického využívání odpadů, přičemž stávající zpracovatelské kapacity nejsou postačující.

Energetické využívání odpadu je bezprostředně spjato s řešením problémů s vlastním procesem spalování, využitím uvolněné tepelné energie, čištěním spalin a úpravou vznikajících zbytků, přičemž je nutné respektovat stále se zpřísňující legislativní požadavky na provozní a emisní parametry zpracovatelských celků. Technologické jednotky pro energetické využití odpadů je třeba řešit komplexně. Vlastní subsystém pro termické zpracování je významně ovlivněn charakterem spalovaného materiálu a je nutné věnovat pozornost i režimu spoluspalování, který umožňuje dosažení úspor nahrazením části uhlí (tj. fosilního paliva) kaloricky hodnotným odpadem. Toho lze využít zejména v případech rekonstrukce stávajících energetických bloků. Konkrétní aplikace výsledků výzkumu je realizována na provozních jednotkách společnosti VEOLIA Energie, která je aplikačním garantem projektu.

Strategii a postup řešení, výsledky a přínos lze nejlépe popsat s využitím následujícího obrázku:

schémaKomplexní přístup spočívá v investičním plánování na základě potřeb konkrétního podniku, mikroregionu či regionu. Uvažuje se energetické využití komunálních odpadů (zejména plasty jsou v dnešní době velkým problémem), biomasy i kalů z čistíren odpadních vod (na obrázku úplně vlevo). Využitím unikátních vlastních softwarových systémů je řešena logistika včetně železniční dopravy a je sestaven zjednodušený infrastrukturní model železniční sítě. Cílem je rovněž redukce nákladů
na dopravu. Na základě respektování legislativy pro ochranu životního prostředí (binární kritérium) potom probíhá výběr optimální technologie pro konkrétní řešený případ. S výhodou se využívají nové technologie na bázi integrace menších jednotek pro energetické využití odpadů do existujících tepláren či průmyslových provozů (na obrázku uprostřed). Naprosto zásadní je přitom ochrana ovzduší a tedy řešení moderních bloků čištění spalin s využitím alternativních metod. Kombinované využití tepelné a elektrické energie je založeno na primárním využití tepelné energie pro centrální zásobování teplem, technologické či jiné účely. Systémy jsou navrhovány tak, aby se maximálně redukovala koncentrace CO2. Dále je třeba zdůraznit, že značná pozornost je věnována klíčovým zařízením a aparátům, které technologické celky s energetickými systémy tvoří, včetně řešení jejich konstrukce i prevence provozních problémů (např. originální řešení redukce zanášení teplosměnných ploch výměníků).

Závěrem lze konstatovat, že popsaný přístup umožňuje poskytovat řešení šitá na míru, což přispívá ke spokojenosti investorů, provozovatelů i celé společnosti (a to zvláště z hlediska ochrany životního prostředí – viz na obrázku úplně vpravo ).

Jak lze konkrétně využít výsledky řešení?

Na výzkumné projekty v předmětné oblasti je třeba pohlížet zejména z hlediska konkrétního přínosu v aplikační sféře. Tzn. je třeba začít s výzkumem a vývojem nových postupů ve spojení s někým, kdo to potřebuje, začít řešením konkrétních případů a „nerozjíždět“ se do šířky. Přitom je však nutné počítat s budoucím potenciálním využitím výsledků v různých oblastech. Z těchto důvodů vznikla úzká spolupráce s aplikačním garantem VEOLIA Energie ČR, a.s.

V prvé řadě bylo nutné se věnovat možnostem potenciálu spoluspalování alternativních paliv (odpadů) s návrhem moderního vysoce účinného systému čištění spalin. Hlavní motivací, proč se vůbec tímto tématem zabývat, je stále rostoucí cena emisních povolenek se zaměřením na spalování uhlí, a proto řada provozů přechází na spoluspalování různých „ekologičtějších“ palivových mixů. A na tomto místě je třeba zdůraznit nutnost komplexního přístupu. Jako příměr můžeme snad použít analogii s celostní medicínou ;-). Pojďme se tedy ve stručnosti podívat na aplikaci unikátních výsledků výzkumu. Ty lze charakterizovat následovně:

  • Návrh vhodných palivových mixů (peletizovaný čistírenský kal, tuhé alternativní palivo (dále jen „TAP“), biomasa se zaměřením na dřevěné zbytky, pocházející zejména z údržby lesů, popř. i kontaminovaná biomasa).
  • Vytipování potenciálních producentů vybraných druhů paliv.
  • Logistika výše uvedených paliv, její optimální řešení s využitím unikátních vlastních softwarových systémů, které nejsou jinde ve světě.
  • Experimentální spalování v plně provozním měřítku v  rotační peci za účelem zjištění schůdnosti procesu, koncentrace škodlivých emisí, potenciálních problémů a rizik. Zkušební zařízení je vybaveno zcela novým a původním systémem pro maximální redukci zanášení teplosměnných ploch, které výrazně snižuje účinnost procesu v reálných provozech.
  • Nové velmi účinné systémy pro čištění spalin za účelem dodržení emisních limitů (daných přísnou legislativou pro ochranu životního prostředí) se značnou rezervou.
  • Optimální distribuce tepelné a elektrické energie se zaměřením zejména na systémy centrálního zásobování teplem (CZT) a možnost integrace nových tepelných zdrojů do sítí CZT.

Lze konstatovat, že uvedené výsledky jsou založeny na kombinaci dlouhodobých zkušeností z praxe, „know-how“ a sofistikovaného přístupu. Jedná se o nejlepší možný postup, kdy výsledky teoretického a experimentálního výzkumu jsou ověřovány na zkušebním zařízení a následně probíhá praktická implementace v součinnosti s aplikačním garantem. Jedná se o velký přínos jak pro průmyslovou tak pro komunální sféru.

Projekt Národního centra pro energetiku (TN01000007) je řešen s finanční podporou Technologické agentury České republiky.

TA ČR_NCK

Projektový management

Partneři sdíleli pokroky v projektu na společném setkání

Projektový komunikační tým se sešel ve středu 30. 6. prostřednictvím videokonference, aby sdílel novinky v pokračování mezinárodního projektu ReMaP. Zástupci českých a rakouských institucí si vzájemně představily své komunikační plány, které mají zajistit větší povědomí o přínosech a výsledcích projektu jak směrem k široké veřejnosti, tak i k odborníkům. Kromě komunikace se diskutovaly i odborné otázky týkající se výzkumu a vývoje. Bude-li to možné, další setkání proběhne naživo na Fakultě strojního inženýrství v Brně, kde si rakouští partneři budou moci prohlédnout klíčový přístroj – atomizér.

Více o projektu ReMaP zde.interreg_Rakousko_Ceska_Republika_RGB

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika pro programové období 2014-2020.

IMG_4654

Kouč je průvodce, k pozitivní změně je potřeba aktivní práce a motivace

Na dvojici webinářů k programu HORIZONT EVROPA navazuje projekt iNETME nabídkou workshopu s prvky skupinového koučování. Interaktivní workshop pro výzkumníky z FSI se odehraje 1. 6. pod vedením lektorky a koučky Petry Svobodníkové. Co takový skupinový koučink obnáší, jaké jsou jeho výhody a proč má smysl se zapojit? Na to jsme se zeptali přímo lektorky.

Co si máme představit pod pojmem „koučování“? Jak taková akce probíhá?

Začala bych trochu obecněji o profesionálním koučování (nebo koučinku) jako takovém. Koučování jako profese je v Česku relativně mladým oborem, který postupně proniká do byznysu a dalších oblastí zhruba od 90. let. V České republice profesionální koučování zaštiťují dvě mezinárodní organizace: ICF a EMCC. Působí zde také zájmové neziskové organizace sdružující kouče a zájemce o koučování jako např. AIK na Moravě. Profesionální kouč není dosud právně registrovanou profesí, z čehož vyplývá někdy příliš široké užívání označení kouč. V praxi se využívá mnohdy pro kohokoliv, kdo pracuje s lidmi. Profesionální kouč je však vybaven nejen poměrně rozsáhlým certifikovaným výcvikem, ale v rámci profesní akreditace dokládá také své dovednosti rozvíjené praxí, závazek k trvalému seberozvoji, supervizi a etickému jednání.

„Jak úspěšně podat žádost do mezinárodního programu HORIZONT EVROPA na FSI aneb Jaké oblasti potřebuji jako výzkumník a žadatel vzít v úvahu a jaké akční kroky potřebuji podniknout?“

online workshop, 1. 6. 2021, 9:00–11:30 | více o akci zde

Jak si tedy můžeme představit „skupinové koučování“?

Skupinový koučink je výsledkově orientovaný proces, který provází skupinu ke konkrétním krokům, které ji vedou k definovanému cíli. Skupinový koučovací přístup může využívat jakákoliv skupina, která má společný cíl a jejíž členové mají motivaci při koučování aktivně spolupracovat. V případě konkrétní spolupráce se strojní fakultou VUT jsou cílovou skupinou vědečtí pracovníci, kteří chtějí podat úspěšnou žádost do mezinárodního projektu HORIZONT EVROPA. Klíčovým krokem každého koučování je definování zakázky. Workshop s prvky skupinového koučování bude zaměřený na zvýšení úspěšnosti v tomto procesu – jak v počtu podaných žádostí, tak v míře jejich úspěšnosti.

Jakou roli hraje kouč a jakou zkušenosti ostatních účastníků workshopu?

Každý kouč má svůj styl a zároveň hledá jedinečné řešení pro každý projekt. Řešení vzniká jak v přípravě, tak také v procesu samotného koučování. Konkrétně se koučování, jak individuální, tak skupinové, zaměřuje na zvýšení uvědomění v dané problematice, pojmenování zdrojů a možných úskalí a pojmenování akčních kroků potřebných k úspěchu. Ve skupinovém koučování dochází zároveň ke sdílení různých úhlů pohledu, a tím ke zvýšení sebedůvěry a motivace. Každý účastník přináší do skupinové práce svou „mapu“ dané problematiky a kouč může účastníkům pomoci tyto „mapy“ propojit v celek s přidanou hodnotou.

V čem je účast na podobném workshopu jiná, než například diskuse nad danou problematikou s kolegy v týmu?IMG_0297

Klíčovým rozdílem úspěšného koučování je zvýšená efektivita. Koučink si můžete představit jako jakýsi „urychlovač“, který umožňuje účastníkům dojít do cíle dříve a úspěšněji. Kouč také vytváří prostředí vstřícné pro reflexi. Jednou ze zásadních složek práce kouče je věnovat všem účastníkům a objevujícím se informacím maximální pozornost. Uvnitř hlavy kouče probíhá v průběhu koučování „bouře“ myšlenkových operací a vyhodnocování dalších kroků pro maximalizaci užitku klienta, ať už je jím jednotlivec, tým nebo skupina spojená společným zájmem. Klient z koučování odchází s konkrétním novým úhlem pohledu, myšlenkou nebo akčním plánem, který ho posouvá blíže k jeho cíli.

Jaké jsou vaše zkušenosti s výsledky skupinového koučování? Vracejí se k vám pak účastníci se zpětnou vazbou, že je účast posunula v nějaké konkrétní oblasti?

Ze zpětných vazeb účastníků týmových a skupinových projektů mohu citovat zvýšení odvahy k jednání, vytvoření funkčních komunikačních kanálů v rámci skupiny, porozumění jiným úhlům pohledu a jejich přijetí a vznik efektivní vzájemné podpory. V individuálním koučování pak klienti zmiňují nejčastěji efektivní práci s aktuální potřebou v dané problematice, vytvoření partnerského a respektujícího prostředí pro komunikaci a pozitivní tlak na výsledky. Klíčovým faktorem úspěšnosti koučování je také postoj a naladění účastníků, jejich důvěra v proces, aktivní zapojení, zvídavost a zaměření na cíl. Koučování je partnerský proces a mentální „dřina“ pro jeho účastníky. Název koučink pochází z anglického slova „coach“, tedy kočár. Stejně jako nejlepší kočár nikam nedojede bez koně, tak ani kouč jako průvodce procesu k pozitivní změně nedovede svého klienta do cíle bez jeho aktivní práce a motivace.

Více o lektorce a koučce Petře Svobodníkové zjistíte na jejím profilu na LinkedIn.

IMG_5331

S vývojem nových slitin pomůže výzkumníkům atomizér. Z drátu udělá jemný prášek

Čeští a rakouští vědci spojili síly a společně pracují na vývoji nových hořčíkových slitin, které budou využitelné pro výrobu odlehčených dílů i biomedicínských implantátů. Nově vyvinuté slitiny by měly mít lepší vlastnosti, než momentálně známé komerční produkty, a vědci doufají, že budou také levnější a tedy dostupnější. Jedním z prvních důležitých kroků v projektu byl nákup atomizéru do laboratoří FSI.

Mezinárodní projektu ReMaP odstartoval už minulý rok. Kvůli pandemii sice nabral mírné zpoždění, odborníci na FSI už ale pracují na výrobě hořčíkového prášku pomocí atomizéru, který díky grantu pořídili do laboratoří v NETME Centre. „Přístroj máme od srpna, jeho zprovoznění pro hořčíkové materiály se ovšem ukázalo jako výzva. Výrobce má atomizér vyzkoušený na hliníkových či titanových slitinách, ale pro hořčíkové slitiny jej nepoužíval,“ vysvětluje doc. Daniel Koutný, který vede výzkumný tým projektu na FSI.

Atomizér umí, laicky řečeno, udělat z kovového drátu malé kuličky o velikosti mikrometru. Vznikne tak jemný prášek použitelný do 3D tiskárny. Dráty z nově vyvíjených slitin dodávají rakouští partneři, tým na FSI se stará o atomizaci a ověření vhodnosti materiálu pro 3D tisk. Nyní jsou hořčíkové slitiny v práškové formě dostupné pouze z USA a jsou nejen drahé, ale platí na ně i vývozní omezení. Díky atomizéru za zhruba tři miliony korun se tak může společný česko-rakouský vývoj nových materiálů naplno rozběhnout.

Více o projektu ReMaP zde.interreg_Rakousko_Ceska_Republika_RGB

Projekt je spolufinancován z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Rakousko-Česká republika pro programové období 2014-2020.

Psaní projektů

Webináře k projektům Horizon Europe

Nebojte se mezinárodních projektů! Jak si vytvořit strategii pro mezinárodní projekty Horizont Evropa se dozvíte v našem webináři “Getting Ready for Horizon Europe” konaného dne 20. 5. a navazujícím “How to Write a Competitive Proposal for Horizon Europe“, který chystáme na 8. 9. 2021.

Akce jsou součástí projektu iNETME, který je financován z programu INTER-EXCELLENCE.

solar_pixabay

Projekt RESHeat má ukázat, jak efektivně ušetřit energie

Obnovitelné zdroje energie a zelené technologie nejsou nic nového. Jak je ale využít dohromady tak, aby šlo o ekonomické a tím pádem i atraktivní řešení? Na tuto otázku chce odpovědět mezinárodní projekt RESHeat, na němž se podílejí i odborníci z laboratoře SPIL na FSI. V plánu jsou i dvě demonstrační instalace na komplexech obytných budov nacházejících se v rozdílných klimatických podmínkách: jedna v rezidenční části italského hlavního města Říma v Palombara Sabina, Lazio, a druhá v Krakově, bývalém historickém hlavním městě Polska. Instalace mají být posledním vývojovým krokem před uvedením systému do praxe.

Více než polovinu roční spotřeby energie obytných a veřejných budov spotřebuje vytápění a klimatizace. V občanském sektoru EU tvoří samotné vytápění, klimatizace a ohřev vody 79 % celkové konečné spotřeby energie. Tři čtvrtiny vytápění a chlazení navíc stále spotřebovávají energii z fosilních paliv. Přesto přechod na obnovitelné zdroje stále drhne, často proto, že zájemce odradí vysoké vstupní investice a náklady na provoz.

obr_panely

Vývojová a testovací zkušebna pro pokročilé kolektory pro projekt RESHeat (foto: Czamara)

„Ne, že by stávající technologie nebyly dobré. Problém současných obnovitelných zdrojů energie ale spočívá v tom, že se ve většině případů musí dotovat. Cílem projektu RESHeat je vyvinout technologii tak, aby byla ekonomicky maximálně výhodná. Pokud se nám to podaří, mají obnovitelné zdroje zelenou. I proto chystáme dvě předváděcí instalace v různých klimatických podmínkách, kam by se na ně mohli zájemci přijet podívat a dozvědět se vše o tom, jak systém funguje,“ vysvětluje profesor Jiří Klemeš, vedoucí laboratoře SPIL z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Projekt je zaměřen na rezidenční celky, proto budou demonstrační instalace na obytných budovách jednak v Římě, kde je poměrně teplo, a v Krakově, který je od nás na sever. Odborníci tak budou moci porovnat i efektivitu obou systémů v různých zeměpisných šířkách.

Klemeš

Profesor Jiří Klemeš vede Laboratoř integrace procesů pro trvalou udržitelnost

Právě tým Laboratoře integrace procesů pro trvalou udržitelnost, zkráceně SPIL má – jak název napovídá – na starosti integrovat všechny technologie tak, aby z nich vznikl funkční a efektivní systém. „Obecně vzato můžeme ušetřit spoustu energií a vyhnout se emisím, ale na to opět potřebujeme nějaké provozní náklady. Například téměř všechna tepelná čerpadla jsou poháněna elektřinou, což znamená, že sice něco ušetříme, ale něco zase spotřebujeme. My se budeme snažit o integraci obnovitelných zdrojů tak, aby i čerpadlo využívalo energii ze slunečních kolektorů,“ vysvětluje profesor Klemeš. Pro sluneční kolektory plánují použít efektivnější, takzvané chytré panely, které se jako slunečnice otáčejí za sluncem, aby ze slunečního záření získaly maximum energie. Což je důležité zvláště v zimním období, kdy je zvýšená potřeba energie.

Občanský sektor má v energetické účinnosti a snižování emisí stále rezervy

Výzkumníci chtějí řešit i další problém, a tím je kolísající výkonnost obnovitelných zdrojů. „Ke kolísání dochází jak v pravidelných cyklech den-noc, tak také se změnou počasí nebo ročního období. Abychom se dočkali opravdového průlomu ve využívání obnovitelných zdrojů, je třeba řešit skladování energie. V našem projektu chceme využívat pokročilé podzemní zásobníky energie. Pokud máte totiž půdu s vhodnými vlastnostmi, dá se teplo ukládat i do země. Je to poměrně levné a bezpečné, tedy i nadějné,“ říká Klemeš.

RESHeat_schéma

Schéma integrovaného řešení v projektu RESHeat

Cílovou skupinou projektu tentokrát není pouze průmysl, ale také města, kraje a další veřejné subjekty. „Je to perspektivní, protože průmysl se úsporami energie už nějakou dobu zabývá. Dokonce i vyspělé průmyslové celky sice stále mohou něco energií ušetřit, ale už nejde o desítky procent. Naopak oblast občanské vybavenosti má stále rezervy a zde je proto potřeba další výzkum a ověření,“ dokládá Klemeš.

Projekt Evropské unie RESHeat je plánovaný na čtyři roky, završit by měl v listopadu 2024. V prvních třech letech plánují výzkumníci práce na integraci procesů a dále postupnou instalaci a testování částí systému v ukázkových rezidenčních celcích tak, aby poslední rok projektu vše běželo a mohla se sbírat data prokazující efektivitu řešení. Do projektu jsou zapojeny výzkumné instituce, města i firmy, které plánují technologii nebo její součásti následně uvést na trh. „Tyto firmy musely na vývoj v rámci projektu přispět 30 % z vlastních zdrojů, což už je samo o sobě dobrá ukázka toho, že věří, že projekt k něčemu bude. A věříme tomu samozřejmě i my. Úspory energie budou fungovat jenom tehdy, když se opravdu masově rozšíří,“ uzavírá Jiří Klemeš.

Důležitou částí projektu RESHeat je propagace a publicita ve které má výzkumné centrum SPIL zkušenosti a tradici v oblasti organizování světových konferencí jako byl například SPIL’20, kterého se účastnilo 443 účastníků ze 49 zemí celého světa a nadcházející hybridní (face-to-face a online) konference PRES’21 (31. 10. – 3. 11. 2021 v Brně, Česká republika), na kterou již nyní přihlásilo svoje výzkumné práce více než 1650 autorů z 57 zemí celého světa.

EUThis project is supported by European Union’s Horizon 2020 research and innovation programme under grant agreement No 956255, project RESHeat (Renewable Energy System for Residential Building Heating and Electricity Production).

 

Projekt SPIL je financovaný Evropskou komisí prostřednictvím operačního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pod názvem Výzkum, vývoj a vzdělání, Priorita 1: Posílení kapacity pro výzkum kvality (CZ.02.1.01/0.0/0.0/15_ 003/0000456).

Speaker_CAC2021_16_9_Jaromir-Jiri

Jiří Klemeš z NETME vystoupí na konferenci CEER

Už za dva týdny vystoupí profesor Jiří Klemeš z FSI na výroční konferenci CEER. Odborné setkání pořádá Rada evropských energetických regulačních orgánů (CEER), která sdružuje regulační orgány nejen ze zemí EU, ale i za hranicemi unie. Do budoucnosti energetiky se snaží promlouvat i mezinárodní vědecký tým Laboratoře SPIL, kterou prof. Klemeš v centru NETME vede. Se svými kolegy se snaží dosáhnout aplikovatelných poznatků, které přispějí ke zvýšení účinnosti procesního a energetického průmyslu, zejména k minimalizaci skleníkové, dusíkové, energetické a vodní stopy.

Více o Laboratoři SPIL zde.

paper-3213924_640

Podporujeme vytváření konexí s TOP 100 institucemi

Ve středu 10. 3. 2021 proběhlo zasedání Panelu expertů projektu iNETME. Na zasedání byly schvalovány i přihlášky do TOP 100 institucí za účelem navázání nových kontaktů s cílem podat společný mezinárodní projekt. Celkem byla schválena podpora pěti dvoučlenným týmům.

Mezi úspěšné přihlášky jsou i výjezdy do instituce FRAUNHOFER GESELLSCHAFT ZUR FOERDERUNG DER ANGEWANDTEN FORSCHUNG E.V., která se v žebříčku nejúspěšnějších příjemců projektů H2020 řadí na 4. místě. Výjezd je spojen i s přední světovou konferencí. Přejeme kolegům-vědcům, aby epidemiologická situace výjezd umožnila a mise byla úspěšná.

Více o možnostech síťování v rámci projektu iNETME naleznete zde.

globe-3383088_640

Výjezd do TOP instituce může být Váš

Aktivita Informační mezinárodní síťování, do které se můžete zapojit, cílí na navázání spolupráce s vybranými TOP institucemi ve VaV. Využijte možnost setkat se s partnery osobně a prodiskutovat záměr zamýšleného projektu. Výhodou je spojit výjezd s účastí na konferenci. Kritéria a přihlášku najdete zde.

Vyplněné přihlášky posílejte do 8. 3. 2021 na marusincova@vutbr.cz.

Náklady na výjezd jsou hrazeny z projektu iNETME financovaného z programu INTER-EXCELLENCE, MŠMT.

calculator-1680905_640

Představení GRANTOMATu

Přehledný souhrn důležitých informací a připravovaných národních i mezinárodních výzev na podporu vědy a výzkumu najdete nově na GRANTOMATu.

grantomat

Přihlásit se můžete buď přes webové stránky FSI nebo přes web projektu iNETME. Pro vstup použijte Váš VUT nebo FSI login. Pokud patříte mezi partnery projektu iNETME a nemáte FSI či VUT login, kontaktujte Ing. Blanku Marušincovou, MSc na marusincova@vutbr.cz.

Najdete zde přehled termínů a důležitých informací v jednotné strukturované formě. Přidanou hodnotou jsou i doplňující články, akce, přílohy a poznatky, které projektové oddělení vkládá na základě získaných zkušeností vlastní realizací jednotlivých projektových žádostí potažmo realizací úspěšných projektů. Jedná se o živý nástroj, který je průběžně aktualizován a rozšiřován.

V současné chvíli se Vám mohou hodit zejména datové filtry Vyhlášení a Uzávěrka. Pole hledat vyhledává zadaný text v názvech jednotlivých výzev, v klíčových slovech i v popisu výzvy.

Články a dokumenty vztahující se k aktuální výzvě najdete na konci konkrétní výzvy. V sekci Články a dokumenty najdete kompletní seznam všech vložených článků a dokumentů.

GRANTOMAT vznikl v rámci projektu LTI19001 iNETME – International NET for Mechanical Engineering, který je financován z programu INTER-EXCELLENCE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

002-prokopius

Na VUT vyvíjejí novou generaci chladičů. První prototyp už otestovali v autě

Chladičů do automobilů se jen v Evropě vyrobí desítky milionů kusů ročně. Obvykle bývají z kovu, odborníci z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně ale už několik let pracují na vývoji zcela nového typu chladiče z dutých polymerních vláken. Prototyp první generace už vyzkoušeli v autě, nový typ výměníku by ale mohl najít uplatnění i v klimatizačních jednotkách, při chlazení baterií nebo na místech, kde kovových chladič není vhodný, například kvůli korozi.

Více se dočtete zde.

Jiří Klemeš_náhled_foto Igor šefr

Jiří Klemeš ze strojní fakulty VUT v Brně patří mezi nejcitovanější vědce světa

Profesor Jiří Klemeš, který působí na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně, patří mezi jedno procento nejcitovanějších vědců na světě. Prestižní žebříček Highly Cited Researchers pro rok 2020 dnes zveřejnila společnost Clarivate. Mezi více než šesti tisíci jmény ze šedesátky zemí je na seznamu spolu s Klemešem dalších 9 českých výzkumníků. Profesor Jiří Klemeš se v žebříčku poprvé objevil už v roce 2018.

Více se dočtete zde.

Jiří Klemeš_náhled_foto Igor šefr (2)

Plast nerovná se zlo, upozorňují vědci v reakci na pandemii koronaviru

Další obětí koronaviru je životní prostředí, zaznívá čím dál častěji. Zatímco loni byla řada zemí odhodlána s plasty bojovat, během pandemie lidé opět častěji sahali po plastových obalech nebo ochranných pomůckách. Mezinárodní vědecký tým vedený odborníky z VUT v Brně na základě výzkumu upozorňuje, že plasty nemusí být automaticky špatné, záleží hlavně na tom, jak se s nimi nakládá. Pro zmapování ekologické zátěže navrhli nový koncept Plastic Waste Footprint (PWF), který by měl pomoci lépe určit jejich ekologickou stopu. Koncept představili v odborném článku pro uznávaný časopis Renewable & Sustainable Energy Reviews.

Více se dočtete zde.

Robotické rameno

Jak uspět ve výzvě Marie Curie fellow prozradil další webinář projektu iNETME

Druhý online seminář, který se konal v rámci projektu iNETME, představil výzkumníkům způsoby, jak nejlépe uspět v budoucí Marie Curie fellow. Pokud jste seminář s názvem Jak by mělo vypadat kompetitivní CV budoucího Marie Curie fellow? nestihli, můžete si jej pustit online. 

Videozáznam semináře ke shlédnutí zde (je nutné se přihlásit do systému VUT).

Prezentace přednášejících:

Science Café v NETME Centre

NETME Centre uspořádalo první online seminář o dotačních příležitostech pro mladé vědce

Svůj první online seminář na téma Dotační příležitosti pro mladé vědce uspořádal tým z projektu iNETME ve středu 15. dubna. Semináře se vzdáleně účastnilo bezmála sedmdesát výzkumníků. Pro zaměstnance FSI nyní přinášíme možnost prohlédnout si videozáznam semináře před aplikaci Microsoft Teams.

Videozáznam semináře ke shlédnutí zde (je nutné se přihlásit do systému VUT).

Prezentace přednášejících:

 

Seminář je realizován v rámci projektu LTI19001 iLogo MŠMTNETME – International NET for Mechanical Engineering, který je financován z programu INTEREXCELLENCE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

 

Online seminář

Online seminář: Jak by mělo vypadat kompetitivní CV budoucího Marie Curie fellow?

NETME Centre si Vás dovoluje pozvat na seminář Jak by mělo vypadat kompetitivní CV budoucího Marie Curie fellow?. Seminář se uskuteční na platformě Microsoft Teams v úterý 21. dubna od 9:00 do 12:20.

  • Termín konání semináře: úterý 21. dubna 2020 v čase 9:00 – 12:20
  • Místo konání: Microsoft Teams

9:00 – 9:30   Úvod do projektů Marie Skłodowska-Curie IF       

Mgr. Zuzana Čapková, TC AV (NCP) pro granty ERC a akce Marie Skłodowska-Curie v programu Horizont 2020

9:30 – 10:00    „Jak by mělo vypadat kompetitivní CV budoucího Marie Curie fellow?“ (vzor životopisu, nezbytné zkušenosti a kvality žadatele)

Mgr. Zuzana Čapková, TC AV (NCP) pro granty ERC a akce Marie Skłodowska-Curie v programu Horizont 2020

10:00 – 10:30   Kariérní vývoj a co vše může přinést úspěšný MSCA projekt

Christian Iffelsberger; Kalyan Ghosh MSCA fellow na VUT

10:30 – 11:00       Pohled hodnotitelky – dopad fellowship na Vaši kariéru

prof. Dr. Ing. Milada Šťastná, hodnotitelka MSCA a ERC projektů

11:30 – 12:00       Workshop – „Napište si svůj vlastní životopis”

12:00 – 12:20       Dotazy, diskuze

V průběhu semináře i po něm je možné chatovat a zasílat dotazy.

Seminář bude možné sledovat přes webový prohlížeč. Doporučujeme však nainstalovat Microsoft Teams na zařízení, ze kterého budete seminář sledovat, tj. PC, Mac, tablet nebo telefon z této adresy.

Důležité odkazy:

REGISTRACE účastníků na seminář

Vstup na ONLINE SEMINÁŘ

Kontakt: Ing. Blanka Marušincová, MSc, marusincova@vutbr.cz

Logo MŠMTSeminář je realizován v rámci projektu LTI19001 iNETME – International NET for Mechanical Engineering, který je financován z programu INTEREXCELLENCE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Online seminář

Online seminář: Dotační příležitosti pro mladé vědce

NETME Centre si Vás dovoluje pozvat na online seminář Dotační příležitosti pro mladé vědce. Seminář se uskuteční na platformě Microsoft Teams ve středu 15. dubna od 12:30 do 14:30.

  • Termín konání semináře: středa 15. dubna 2020 v čase 12:30 – 14:30
  • Místo konání: Microsoft Teams

Program:

12:30 – 13:00       Prezentace s přehledem vnitřních a tuzemských projektů (Fond vědy, Specifický výzkum, TA ČR ZÉTA, GA ČR Junior)

Mgr. Ivana Lipenská, FSI, VUT

13:00 – 13:30       H2020 – Marie Sklodowska-Curie Individual Fellowship

prof. Dr. Ing. Milada Šťastná, hodnotitelka MSCA a ERC projektů

13:30 – 13:45       ERC granty

prof. Dr. Ing. Milada Šťastná, hodnotitelka MSCA a ERC projektů

13:45 – 14:30       Řešitelé projektů a jejich zkušenosti, tipy, triky, rady

zástupci z řad řešitelů Specifického výzkumu, TA ČR ZÉTA, GA ČR Junior

V průběhu semináře i po něm je možné chatovat a zasílat dotazy.

Seminář bude možné sledovat přes webový prohlížeč. Doporučujeme však nainstalovat Microsoft Teams na zařízení, ze kterého budete seminář sledovat, tj. PC, Mac, tablet nebo telefon z této adresy.

Důležité odkazy

 

Kontakt: Ing. Blanka Marušincová, MSc, marusincova@vutbr.cz

Logo MŠMTSeminář je realizován v rámci projektu LTI19001 iNETME – International NET for Mechanical Engineering, který je financován z programu INTEREXCELLENCE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.